Sociologická expedice do nitra vlastní země. Události posledních měsíců mohly v mnoha lidech zesílit pocit, že realita předstihuje možnosti fikce. Podobné pocity však nemusí být dezorientující ani nejsou důvodem k rezignaci.
Kniha se zabývá půlstoletím vývoje výzkumného snažení desítek a stovek sociologů – jejich dnes slavnými sociálními výzkumy, a to od jeho počátků na konci devatenáctého století až po definitivní uznání výzkumu jako legitimní součásti sociologie.
Práce německého historika Andrease Wiedemanna mapuje druhou a méně známou část procesu, při kterém došlo k vůbec největším přesunům obyvatelstva v českých zemích v historii – celkem se vyhnání a znovuosídlování bezprostředně týkalo pěti milionů
lidí
Zajímáte se o otázky přípravy, realizace a vyhodnocování sociálních výzkumů? PhDr. Jiří Reichel, Ph.D., vás seznámí se specifiky sociálních výzkumů a s rozdíly mezi výzkumem kvalitativním a kvantitativním.
Náš úsudek je však až příliš často chybný a důsledky mohou být tragické, a to nejen pro nás, ale i pro naše okolí. Gladwellovy pečlivě vyargumentované názory možná čtenáři nebudou vždy příjemné, ale o to hlouběji k němu proniknou.
Sebevražda je téma tabuizované, často budící rozpaky, nesouhlas, nebo dokonce odpor.
S prodlužující se délkou lidského života se stávají sebevraždy seniorů významným
problémem.
Autorka zkoumá, jak Heydrichova politika „cukru a biče“ ovlivňovala distribucí důchodů a přídavků, jakým způsobem zasáhla dostupnost sociální a zdravotní péče, resp. fungování sociálního pojištění obyvatelstva v okupovaném prostoru Čech a Moravy.
Přehledový text o problematice stárnutí je určen zaměstnancům sociální sféry, kteří pracují se seniory v nepříznivé sociální situaci a s nízkou mírou soběstačnosti.
Kolektivní monografie přináší pohled na principy a úspěšnost veřejného řízení sociálních procesů z různých úhlů pohledu. Ačkoli sociální procesy působí na první pohled odlišně, spojují je právě principy jejich řízení.
Myšlení a působení Tomáše G. Masaryka je v české (i odborné) veřejnosti většinou chápáno jen v jejich dimenzi filosofické a politické. Menší pozornost se věnuje náboženské komponentě Masarykova myšlení.
Publikace terminologicky vymezuje základní thanatologické pojmy, popisuje potřeby umírajících i pozůstalých, a také společenské představy o důstojné i nedůstojné smrti.
Kniha otevírá nový pohled na zkoumání vztahu lidí k dějinám a jejich představ o minulosti. Historické vědomí je zde sociologickou perspektivou prezentováno nejen jako látka pro teoretické uvažování, ale především pro empirický výzkum.
Kniha je základní odbornou učebnicí pro studijní obor zaměřený na sociální činnosti. Jejím cílem je seznámit žáky se základy sociální politiky v systému politiky státu.
Kniha je určena všem lidem zajímajícím se o zlo ve společnosti - autoři se pokoušejí pochopit, proč jsou někteří lidé zrůdy, bez ohledu na to, zda se chovají kriminálně, nebo zákonu unikají a jsou z nich lidé někdy nesmírně mocní, bohatí - a oblíbení.
Kniha přináší některé poznatky o nejkomplikovanější stavbě, kterou na Zemi máme - o lidském mozku. Osloví jistě čtenáře z řad studentů psychologie, pedagogických oborů, sociologie, medicíny, ošetřovatelství, rehabilitace, ale i odborníky zmíněných oborů.