Co cítíme, když se začne mluvit o sociální třídě? Rozčílení, rozpaky, stud? Máloco prozradí naši třídu tak, jako typ emoce, kterou pocítíme, když se třída objeví jako téma hovoru.
Proč vlastně pracujeme? Práce určuje náš osobní čas, formuje naši identitu a točí se kolem ní organizace celé moderní společnosti. Pracovat nebo si práci hledat je pro nás prý zkrátka přirozené.
Svazek z pera Umberta Eca zahrnuje dvě autorovy práce: Migrace a nesnášenlivost a Věčný fašismus. V první z uvedených prací najdeme část Ecovy přednášky přednesené v rámci sympozia uspořádaného ve Valencii na téma perspektivy třetího tisíciletí.
Proč naše země stále nevzkvétá? Koronavirová pandemie v plné nahotě ukázala ochablé tělo Česka. Stát není pořádně schopen postarat se o své chudé, nemocné a ohrožené.
Koncept se pod názvem základní nepodmíněný příjem (ZNP) stal jedním z velkých témat naší doby. V posledních letech o něm zapáleně diskutují odborníci i široká veřejnost napříč sociálním i politickým spektrem.
Kniha se zabývá půlstoletím vývoje výzkumného snažení desítek a stovek sociologů – jejich dnes slavnými sociálními výzkumy, a to od jeho počátků na konci devatenáctého století až po definitivní uznání výzkumu jako legitimní součásti sociologie.
Od dob, kdy lidé začali obdělávat půdu, chovat hospodářská zvířata a předávat své úspory příštím generacím, stala se ekonomická nerovnost určujícím rysem naší civilizace.
Palsova kniha se ihned po svém vydání v Oxford University Press stala vyhledávaným úvodem do studia náboženství a dnes je na světových universitách pokládána za osvědčenou učebnici, z níž čerpají své znalosti studenti religionistiky i dalších oborů.
Spánek považujeme za samozřejmost. Nic není vzdálenější skutečnosti. Současná civilizace funguje v módu 24/7. Tento režim však koliduje s naší biologickou potřebou spánku a odpočinku.
Tekutý život přispívá k rostoucí nerovnosti, nejistotě a nedůvěře. Současná, moderní společnost rezignovala na své sociální základy a stabilní, pevný řád transformovala do měkké a pružné formy v domnění, že tím dosáhne maximální otevřenosti.
Kniha je překladem původní sociologické monografie z roku 1974, která analyzovala stav rovnoprávnosti žen v Československu ve srovnání se stavem v Německé spolkové republice.
Náš úsudek je však až příliš často chybný a důsledky mohou být tragické, a to nejen pro nás, ale i pro naše okolí. Gladwellovy pečlivě vyargumentované názory možná čtenáři nebudou vždy příjemné, ale o to hlouběji k němu proniknou.
Dokážeme se přizpůsobit měnící se povaze práce? Které dovednosti by měly rozvíjet naše děti? Může obava z kybernetické války rozpoutat další závody ve zbrojení?
