Básnická sbírka Život jako píseň je vnitřním obrazem autorky, která pozvolna a v netradičním stylu odhaluje skryté i viditelné stránky člověka a jeho duše, ale také otevírá otázky života a smrti, lásky, nejistoty, vděčnosti, radosti i smutku.
Básnická sbírka Anny Markowitzové je poctou významnému českému výtvarníkovi ruského původu Viktoru Pivovarovovi a jeho dílu. Básně jsou doprovázeny jeho ilustracemi.
Silná autobiografická výpověď Romana Szpuka, básníka, meteorologa, jednoho ze samotářů z knihy Raději zešílet v divočině. Soubor veršů ze třinácti plodných let doprovází autor téměř 40 ilustracemi malovanými přírodním uhlem.
Ještě se musíme naučit milovat ticho a tmu je třetí řadovou sbírkou libereckého básníka Jana Vozky, autora, který se snaží jít za samotný příběh, je to vyprávění o nás, ale už jakoby bez nás.
Tento výbor z básnického díla Milana Vrabce (1958–1979) obsahuje zhruba třetinu rozsahu jeho literární pozůstalosti. Jde také o vůbec první knižní vydání díla tohoto autora, jenž za svého krátkého života vydal jen něco málo v samizdatu.
Hudebník David Stypka publikoval v období od února 2019 do listopadu 2020 na Instagramu básně, jimiž reagoval, obvykle s ilustrací nebo fotografií, na různé okamžiky a vytvářel jakýsi deník ve formě postřehů, komentářů, pocitů.
Poezie Karla Miloty je jedním z nejpodivuhodnějších básnických labyrintů, které u nás najdeme. Milota není básníkem pro každého. Jeho poezie není snadno dostupná: klade značný odpor jak rozumu, tak citu.
