Konzervatismus je na Západě v krizi. Svět se změnil, a konzervatismus se proto musí adaptovat, opustit stará dogmata a nově definovat svou roli pro dnešek.
Všudypřítomný jazyk hodnocení a bodování zásadně změnil naše vnímání hodnoty a statusu. Vzestup kvantifikace vytvořil a posílil sociální hierarchie a kvalitativní rozdíly proměnil v kvantitativní nerovnosti.
Reprezentativní vládu mnozí z nás považují bezmála za synonymum demokracie. Francouzský politolog Bernard Manin ve své studii ukazuje, že historicky tvořil princip reprezentace naopak protiváhu k demokracii jakožto vládě shromážděného lidu.
Zatímco Češi považovali společný stát za de facto stát český, za naplnění představy o české nezávislosti, pro Slováky byl od samého počátku jen jednou z etap na cestě k dosažení samostatnosti.
17 textů od účastníků již patnáctého konferenčního ročníku ze 6 zemí (Česko, Chorvatsko, Polsko, Rusko, Slovensko, Srbsko) je rozděleno do tří základních oddílů (Jazyk, Literatura, Dějiny a kultura).
Přísloví i další formy lidové moudrosti zobecňují lidské zkušenosti, proto jsou stále živé a oblíbené. Japonský termín kotowaza se překládá do češtiny zpravidla jako „přísloví“, ve skutečnosti sem ale patří také rčení, úsloví, pořekadla.
Proč vlastně pracujeme? Práce určuje náš osobní čas, formuje naši identitu a točí se kolem ní organizace celé moderní společnosti. Pracovat nebo si práci hledat je pro nás prý zkrátka přirozené.
Douglas Murray odvážně popisuje a jasně vysvětluje tragické problémy, které se vynořily v západním světě jako důsledek ztráty orientace a smyslu lidské existence.
Žijeme v neklidné době, která od politiků žádá neustálou improvizaci. Problémy, se kterými se společnost v dalších letech utká, budou složité a nové. Jednu krizi vystřídá jiná.
Rukopis knihy Ivana Jonáka vznikl mezi roky 2005 až 2011 při jeho několikaletém pobytu ve vězení, kde si odpykával trest za nájemnou vraždu své manželky.
Jeden z předních intelektuálů současnosti, historik Timothy Snyder, přichází po velkých historických pracích Krvavé země a Černá zem s příspěvkem k aktuální debatě o dalším osudu liberální demokracie.
Čtivě napsaná kniha historika Pavla Kosatíka je věnována kolektivním českým snům 19. a 20. století, které vypovídaly zejména o falešných představách, touhách a iluzích, které Češi měli o sobě samých.
Komunikační technologie přeměnily veřejné prostory v globální digitální mělčiny, kde se místo názorových většin formují většiny divoce lajkující a hejtující. Společnost se polarizuje, šíří se apokalyptické nálady a strach ze spiknutí mocných.
Po únoru 1948 odešly z republiky do exilu tisíce lidí, včetně bývalých politiků, kteří se pokoušeli v zahraničí obnovit struktury politických stran, doma buď zakázaných, či přeměněných v neškodné satelity Komunistické strany Československa.
Během více než sedmdesátileté historie Československa se vystřídalo několik dějinných epoch charakterizovaných rozdílnými politickými poměry a na Pražském hradě se zároveň postupně vyměnilo devět mužů ve funkci prezidenta.
