(...) Tyranie je aktualita, osobní Snyderovo občanské angažmá. Dikce té knihy nemá daleko k dikci transparentů nebo promluv v mobilizujících interview. Ale nejedná se o spisek propagandistický. Jde mnohem víc o dobově podmíněný apel, aby čtenář sám kriticky myslel a vážil si staré dobré demokracie. Mimochodem: Tyranie může posloužit jako výborná učební pomůcka při výchově k občanství.

Tyranie, jejíž obsah Snyder před vydáním cizeloval v médiích a rozhovorech, je fascinující tím, jak nesentimentální a zároveň klidná je to kniha. Autor nepochybuje, že varování už bylo dost a beztak je na ně pozdě. Výchozí bod je, že špatné časy už nastaly a je třeba se podle toho prakticky zařídit; a pokud si to čtenář přizná, čeká ho takřka existenciální zážitek. (...) Zní to bezpochyby pochmurně, ale není to pesimistické. Snyder badatel ví, že hrůzovláda nikdy nepřichází jako rozsáhlé a promyšlené spiknutí. Potřebuje bláhové, vypočítavé nebo líné pomocníky. Ani jednotlivec proto není bezmocný – jasný rozum a odhodlání jsou právě tak silné jako jejich opak. Stejně jako se slévají temné proudy, navzájem se nevědomky posilují lidé, kteří ve stávající demokracii věří. A dohromady jsou silnější než hypotetický, oficiálně odhlasovaný „akční plán na záchranu liberálního řádu“. K poslední radě tak Snyder nepovažuje za nutné uvádět příklady: „Měj odvahu. Pokud nikdo není ochoten zemřít za svobodu, potom všichni zemřeme v tyranii.“

(...) Autor nás poměrně rychle a přesně vyvádí z představy, že jsme jako lidstvo imunní vůči despociím, kolapsu demokracie a morálky, že naše osobní výbava, o které si myslíme, že je dokonalá a nezničitelná, může poměrně rychle vzít za své v nových podmínkách, na nichž ovšem aktivně participujeme svým pasivním postojem. (...) Kniha má pouhých 100 stran. Je však dokonalou kvintesencí dnešních problémů společnosti a přesně pojmenovává základní etalony lidského chování. Je rovněž návodem, jak se vyznat v chaosu dnešní doby a zachovat si vlastní tvář a svědomí.

Namísto tradičního dějepisného pojednání máme co do činění s mistrně sepsaným pamfletem – a s tímto vědomím bychom knihu měli číst i hodnotit. Některé načrtnuté analogie trochu kulhají, což Snyder jako vzdělaný historik velmi dobře ví.

(...) Tyranie od amerického historika Timothyho Snydera (na snímku) je zneklidňující lamentací, jakýmsi novodobým zjevením svatého Jana, které věští katastrofu. Tentokrát nečteme exaktní práci profesora na Yaleově univerzitě, ale vidění apokalypsy doplněné o prostá ponaučení, jak se ohni zatracení vyhnout. Stojí za to se nad těmi apely zamyslet, i kdyby snad peklo ještě nebylo tak blízko.

Dá se sepsat poučení z historie 20. století v Evropě tak, aby se vešlo do útlé stostránkové knížky? Aby přitom bylo poutavé a užitečné a obsáhlo dvě světové války, fašismus, komunismus i desítky milionů zavražděných lidí? Americký historik Timothy Snyder se o takovou stručnou lekci pokusil a napsal skvělý a inspirativní text.

(...) Po obsáhlých dílech Krvavé země a Černá zem je Tyranie podstatně kratší, má jen 120 stran, přesto je velmi zásadní a hlavně aktuální. Skládá se z dvaceti kapitol pojmenovaných hesly znějícími jako klišé: věř v pravdu, nepodřizuj se předem, miluj svoji vlast, měj odvahu. Pod nimi se však skrývají Snyderem léta sledované a ověřované mechanismy, s nimiž se při studiu vzestupu nacismu i komunismu setkal. Rady nezakládá pouze na svých poznatcích, využívá i myšlenek kolegů. V obzvlášť zajímavém spojení se tu objevuje teorie literárního vědce Victora Klemperera, jenž využil filologickou metodiku při zkoumání nacistické propagandy. (...) Kromě Trumpa a jemu podobných vidí Snyder velké nebezpečí v používání sociálních sítí, respektive v míře, do jaké jsou lidé schopni na nich odhalit své soukromí. Připomíná totiž myšlenku filozofky Hannah Arendtové, která tvrdila, že totalitarismus nesouvisí až tak s vytvořením všemocného státu, jako spíš s vymazáním hranice mezi veřejným a soukromým životem. V době Facebooku, Instagramu či Twitteru je to opravdu k zamyšlení.