Alexandr Mitrofanov ve své nové knize popisuje jevy typické pro současnou ruskou společnost a politickou sféru a dokládá je na nedávných událostech. Vysvětluje, proč je prakticky nemožné, aby v Rusku fungovala demokracie.
Žijeme ve zrychlené době plné nejrůznějších vlivů. Cílené reklamy, hackeři, internetoví boti, ISIS, Putin, trollové, Trump – ti všichni se snaží otřást naším vnímáním reality.Surreálné atmosféře, jejímž cílem je nás dezorientovat.
Přehledová práce jednoho z nejvýznamnějších a nejpřekládanějších francouzských arabistů Gillese Kepela předkládá zasvěcenou a informačně nabitou analýzu dění na Blízkém východě v posledním půlstoletí.
Dialog Karla Hvížďaly, novináře-zvědavce z Prahy, s Jiřím Přibáněm, právním filosofem z britského Cardiffu, nad uzlovými body naší historie, ku příležitosti 100. výročí republiky, v širokém teritoriálním i časovém kontextu od 9. do 21. století.
Hodiny posledního soudu ukazují, kolik času zbývá světu do katastrofické půlnoci – možné globální pohromy. Od roku 1947, tedy téměř od počátku atomového věku, je tento symbol průběžně aktualizován redakcí časopisu Bulletin of the Atomic Scientists.
Druhý díl trilogie úvah ekonoma Tomáše Sedláčka nad tématy a událostmi posledních let. Kniha nadčasově komentuje události, které se během našich životů dotýkaly nás všech.
O dětství, kde se vzpomínalo na první republiku a večeřelo přesně v šest. O tom, kdy člověk dospěje a za jakou cenu. O zakázaném studentském časopise a univerzitě povrchní i podzemní. O tom, proč na komunismu a normalizaci není vůbec nic dobrého, ...
Naše země po listopadu 1989 prožila dynamický vývoj, který radikálně změnil její tvář. Kniha Éra nevinnosti. Česká politika 1989-1997 nabízí ucelené zachycení této zajímavé doby, jejíž někteří aktéři mnohdy utvářejí i dnešek.
Deník politika, právníka a vysokoškolského učitele v oboru práva Evropské unie Pavla Svobody vznikal během autorova pětiletého působení v Evropském parlamentu a posléze byl doplněn o úryvky ze soudobých blogů a článků a o fotografický materiál.
Bez práce nejsou koláče. Někdy to ale jde i bez nich. Práce určuje náš osobní čas, formuje naši identitu a točí se kolem ní organizace celé moderní společnosti.
Martin Řezníček se takřka každý večer po dobu pěti let pokoušel divákům přiblížit změny, jimiž procházejí USA a které jsou možná nejhlubší za několik posledních dekád.
Silvio Berlusconi, Geert Wilders, Frank Stronach, Viktor Uspaskich, Vít Bárta, Tomio Okamura a Andrej Babiš, to jsou jen některá jména politických podnikatelů, kteří vytvořili vlastní stranu a vstoupili s ní do politiky.
Kniha autorského kolektivu z Katedry politologie a Mezinárodního politologického ústavu Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity komplexním způsobem analyzuje volby do Poslanecké sněmovny v roce 2017.
Publikace knihy Hegemonie a socialistická strategie zpřístupní čtenářům a čtenářkám politické teorie další zásadní práci, která v minulých třiceti letech podstatně formovala toto pole.
Práce německého historika Andrease Wiedemanna mapuje druhou a méně známou část procesu, při kterém došlo k vůbec největším přesunům obyvatelstva v českých zemích v historii – celkem se vyhnání a znovuosídlování bezprostředně týkalo pěti milionů
lidí