V předkládaném svazku autorky a autoři navazují na knihu Horizonty kognitivně-kulturní lingvistiky. Schémata a stereotypy v mluvených a znakových jazycích (2017).
Předkládanou monografii lze číst jako úvod do hlavních témat Benvenistovy lingvistiky a do poetiky Henriho Meschonnika (1932-2009) a Gérarda Dessonse (* 1949), dvou nejvýznamnějších Benvenistových interpretů na poli literární teorie.
Publikace vysvětluje jak základní teoretická a metodologická východiska kognitivní a kulturní lingvistiky, tak konkrétní možnosti jejich využití v souvislosti s češtinou a bohemistikou.
V autorském sborníku mapuje bohemista Milan Hrdlička posledních deset let své publikační činnosti v oboru vyučování češtině studentů s jiným než českým mateřským jazykem.
S několikaletým odstupem od vydání skloňovací a stupňovací části dostává odborná veřejnost do rukou druhý díl historické mluvnice lužické srbštiny. První polovina svazku – časování – se opírá o standardní pomůcky lužickosrbské diachronie.
Obsah i zaměření knihy Korpus a korpusová lingvistika vystihuje v zásadě její název. Zabývá se korpusem, v moderní lingvistice teprve nedávno začínajícím, ale dnes už mohutným a vlivným jevem, jeho aspekty i korpusovou lingvistikou.
Práce porovnává stylizaci dialogu francouzského originálu Maupassantovy povídky L'Ivrogne (Opilec) z roku 1884 s pěti českými překlady vydanými v období od r. 1902 do r. 1997.
Kolektivní monografie věnovaná uplatnění představových schémat a stereotypů v perspektivě kognitivně a kulturně založené lingvistiky je společným projektem učitelů, doktorandů, studentů a absolventů bohemistiky a oboru Čeština.
Jerzy Bartmiński (1939) je dnes jedním z nejvýznamnějších polských i evropských lingvistů, předním představitelem moderní etnolingvistiky a zakladatelem lublinské školy kognitivní etnolingvistiky.
Kniha obsahuje deset rozhovorů s předními českými jazykovědci nejrůznějších zaměření (s F. Danešem, E. Hajičovou, P. Jančákem, M. Komárkem, I. Nebeskou, B. Palkem, J. Povejšilem, M. Těšitelovou, O. Uličným a R. Večerkou).