Nejprodávanější tituly - duben 2022
česká společnost a politika

Příslušníci Sboru národní bezpečnosti se v roce 1948 na Šumavě vzepřeli totalitnímu režimu a pomáhali na Západ lidem, kteří museli z Československa zmizet. Převaděčskou síť rozbila komunistická tajná policie. Esenbáka Jaroslava Maršíka však nedopadla, při zatýkání pomocí lsti unikl.

Generální tajemník Komunistické strany Československa, strůjce a zároveň jedna z nejproslulejších obětí represivního režimu KSČ. Politické osudy Rudolfa Slánského jsou nesmírně bohaté, kolem některých událostí však až dosud panovaly nejasnosti.

Ladislav Špaček pracoval v letech 1992-2003 jako mluvčí prezidenta Václava Havla. Ve své knize vzpomíná léta strávená po boku Václava Havla, na zážitky z četných prezidentových zahraničních cest, jeho vztahy se světovými státníky a politiky, domácí cesty, vztahy mezi V. Havlem a V. Klausem, Havlovy zápasy s nemocemi, obě dvě prezidentovy manželky nebo vztahy prezidenta s médii.

Šéfredaktor týdeníku Respekt popisuje dobrodružnou českou cestu od vzniku republiky po současnost a zasazuje dnešní politické a společenské události do historického a evropského kontextu.

Existence občanské společnosti je dnes považována za nutný předpoklad udržitelnosti liberální demokracie. Češi mají za sebou čtvrt století svobodného vývoje. Jaké předpoklady existovaly pro rozvoj občanské společnosti v Česku po roce 1989?

Naše země po listopadu 1989 prožila dynamický vývoj, který radikálně změnil její tvář. Kniha Éra nevinnosti. Česká politika 1989-1997 nabízí ucelené zachycení této zajímavé doby, jejíž někteří aktéři mnohdy utvářejí i dnešek.

Dvacet esejí nevypráví příliš o tom, co by český národ měl dělat, jestliže chce přežít, a popřípadě se dostat dál; víc mluví o tom, co by dělat neměl.

Během více než sedmdesátileté historie Československa se vystřídalo několik dějinných epoch charakterizovaných rozdílnými politickými poměry a na Pražském hradě se zároveň postupně vyměnilo devět mužů ve funkci prezidenta.

Jak se pozná „hodný“ a „zlý“ virus? Proč viry mutují, a můžeme to my, jejich lidští hostitelé, nějak ovlivnit? Jak to, že s počty nakažených se dlouho zdánlivě nic neděje, načež náhle a prudce vyskočí na několikanásobek?

Je mimo veškerou pochybnost, že jednou z nejúčinnějších cest k rozvratu ekonomiky, k politickému chaosu a k ožebračení a tím k radikalizaci tisíců či milionů lidí je inflace. A ta teď hrozí. Nejen hrozí, už ji prožíváme.

Skutečné zločiny a fakt, že jejich pachatelé jsou po letech beztrestní, inspirovaly nejen film Promlčeno s Karlem Rodenem v hlavní roli, ale také publikaci, která tyto zločiny mapuje.

Kniha se zabývá dosud spíše opomíjenou problematikou služebních cest do zahraničí v éře lidově demokratického a posléze socialistického Československa. Součástí publikace jsou dobové fotografie.

“It is the best-run and highest-quality Czech newspaper in the entire free world.” With these heart-warming words Jiří Voskovec belauded Hlas domova, the exile periodical issued by František Váňa in remote Australia for almost three decades.

Kniha shrnuje ve třech oddílech texty 40 autorů, které se z mnoha úhlů pohledu vztahují k obvinění vznesenému proti Milanu Kunderovi v týdeníku Respekt roku 2008 a ke knize Jana Nováka Kundera. Český život a doba z roku 2020.

Volné pokračování úspěšného knižního rozhovoru Karla Hvížďaly a Jiřího Přibáně Hledání dějin z roku 2018 se dotýká nejpalčivějších otázek současnosti. V Hledání odpovědnosti je řeč hlavně o etice a morálce, paradoxech moderní a postmoderní doby.

Dana Huňátová působila v letech 1992–2014 jako velvyslankyně ve Finsku, Egyptě a Malajsii a jako generální konzulka v Chicagu.

Kniha je věnována problematice sociálních a politických dějin českých zemí od konce 18. století do vzniku první československé republiky.

O činnosti a zločinnosti StB. Kniha uznávaného badatele v archivních pramenech mapuje nejbouřlivější období vzniku a mechanismus neslavného fungování Státní bezpečnosti po roce 1948.

Otevřený, zábavný i dojemný rozhovor novinářky Renaty Kalenské s Karlem Schwarzenbergem. Předmluvu napsala slovenská prezidentka Zuzana Čaputová.