Kniha obsahuje nostalgické verše Ivana Wernische, dále pak rýmované i nerýmované básně Václava Rozehnala, kruté a zábavné písně divokých národů, sborový zpěv jihočeských badatelů, básně v řecko-římském stylu.
Silážní jámy mají různou kapacitu a také konstrukčně jsou pestré, mohou být průjezdné a neprůjezdné, nadzemní, polozapuštěné, zapuštěné. Při silážování může být ohroženo životní prostředí dvěma faktory: zápachem a silážní šťávou…
Hlavními tématy drobné knížky korejského myslitele AHAE jsou láska a pokora. Svými úvahami, které vznikly ve vězení, kam ho osud na čtyři roky zavál kvůli jeho hluboké víře, poukazuje na to, že současná společnost potřebuje nějaký motiv.
Nahlédněte do sbírky básní a próz, která cestuje časem. Pluje na vlnách minulosti, inspirované autorovým životem i příběhy jiných. Nesnaží se o reflexi současnosti, ale ignorovat ji nemůže.
Ve své nové sbírce cizeluje básník příběh, jehož fasety jsou místy až šokující. Text prostřednictvím pestrých perspektiv, časových rovin, asociací a odkazů vypravuje nelineárním, kolážovitým způsobem strhující příběh lásky a smrti.
Gítagóvinda básníka Džajadévy (12. století) je jednou z nejvýznamnějších ukázek klasické sanskrtské kávjové poezie. Lyricko-epická báseň ve dvanácti krátkých zpěvech líčí milostný vztah boha Kršny a pastýřky Rádhy.
Kdo si ještě netyká se sykavkami a jinými potvůrkami, pro toho je Pilníček jako stvořený. Jazýček tu pilně piluje hlásky C, Č, S, Š, Z, Ž, R, Ř a L. Kdo už je dávno zvládá, ten si s knížkou užije spoustu legrace.
Čtvrtý svazek edice Poežie, která se na českém trhu jako jediná soustavně věnuje původní poezii pro děti, uvádí verše jednoho z našich nejoblíbenějších současných básníků Radka Malého.
Písňové texty Jana Buriana patří od sedmdesátých let k tomu nejlepšímu, co v novodobé české písničkářské poezii vzniká. Od počátku byly vedle své zpívané podoby i tištěny a čteny jako plnohodnotná poezie.
Hudebník David Stypka publikoval v období od února 2019 do listopadu 2020 na Instagramu básně, jimiž reagoval, obvykle s ilustrací nebo fotografií, na různé okamžiky a vytvářel jakýsi deník ve formě postřehů, komentářů, pocitů.
Veselé leporelo Josefa Lady s lidovými říkadly o koťatech, zajíčkovi, vodníkovi, zimě nebo o houbách je dnes českou klasikou i nakladatelským evergreenem.
Vydání básnické sbírky doprovází dva další texty. První z nich vznikl na základě rozhovoru s Ivarem Ivaskem z roku 1972 a Elytis v něm hovoří o své poezii. Druhý je Elytisovým projevem, který přednesl u příležitosti udělení Nobelovy ceny.
