Nesmysl provází člověka odjakživa. V životě, v kultuře, ve společnosti, v politice. V literatuře, zejména v poezii, ať té domácí, nebo překladové, má velmi pěknou a bohatou tradici, kterou není na škodu čas od času připomenout.
Když Philip Sidney 17. října 1586 v mladém věku třiceti dvou let umírá následkem zranění z bitvy u Zutphenu, jeho díla kolují pouze v rukopisné podobě, některá zůstala nedokončena.
Kniha Vysoká hra – mýtus nenávratného, jejímiž editory jsou Jakub Hlaváček a Miloslav Topinka, navazuje na předchozí kompletní knižní vydání všech čtyř čísel časopisu Le Grand Jeu / Vysoká hra v českém překladu (Malvern, 2017).
V pořadí třetí sbírka Jiřího Daníčka (nar. 1948) zahrnuje něco málo přes sto básní, napsaných v letech 2015 - 2017. Pro jednoduchého čtenáře jsou to verše jednoduché, pro složitého složité, pro smutného smutné a pro zvláštního zvláštní.
Když se svět mění tak rychle, že mu přestanete rozumět, nemá smysl snažit se udržet prst na tepu doby. Můžete se ji ale pokusit chytit pěkně pod krkem.
Kniha představuje autorský výbor z oficiálně vydaných sbírek Teatrálium (2005), Příšeří se (2009), Tanga (2013), A mrdne-li mi (2015). Krom toho ale obsahuje i nové básně napsané v letech 2016–2017.
70. svazek Edice současné české poezie přináší sbírku básní Pavla Novotného „Zevnitř“. Novotného poezie zde zřetelně navazuje na experimentální tendence, které se významně prosazovaly v padesátých a šedesátých letech 20. století.
Malá Anička má starosti. Teta bude slavit narozeniny a Anička pro ni nemá dárek. Nakonec se rozhodne, že pro ni vymyslí básničku. Ale básnění je těžká věc a oslava se blíží.
Poezie Vladimíra Hanuše (1961) je lyrická, obrazotvorná. Prolínající se s vlastní profesí autora, který je malířem. Tak jako v jeho abstraktních krajinách se jemně promalované barevné vrstvy překrývají a prostupují.
Výbor textů Jáchyma Topola z let 1980–1984, jehož základ tvoří básně z trojice samizdatových, tiskem nikdy nevydaných sbírek Eskymáckej pes (1982), Stěhovavá tvář (1983) a Noty pro podzimní bytost (1984).
Procházky po Jelení jsou básnickou zpovědí autora. Prolíná se zde několik rovin – vzpomínky na dětství, jež má autor spojené právě se zaniklou obcí v Krušných horách, varování před válkou a jejími následky, ...
Dvojjazyčné vydání zpřístupňuje českému čtenáři poprvé francouzsky napsané básnické prózy Masožravé portréty, jež doplňuje autorčin vlastní komentář Une langue plurielle (Pomnožný jazyk), napsaný v roce 1988.
Sbírka Volný způsob shrnuje dosud nevydané básnické soubory a cykly Josefa Jandy, které vznikaly od poloviny sedmdesátých do konce osmdesátých let minulého století. Jako komplementární ilustrační doprovod byly zařazeny koláže.
