Kniha Fotografické publikace Vítkovických železáren představuje náhled do vývoje jednoho z našich nejvýznamnějších hutních a strojírenských podniků prostřednictvím fotografických propagačních materiálů.
Dějiny fotografie by mohly být zároveň dějinami zápasu o její uznání jako takzvaného vysokého umění. To přišlo velmi pozdě a se stejným zpožděním se na fotografii začalo nahlížet jako na sbírkový umělecký předmět hodný zájmu historiků umění.
Kniha je nejen cenným svědectvím o proměně našeho hlavního města, ale také návodem, jak číst fotografie takovým způsobem, abychom slyšeli poutavé příběhy, jež nám vyprávějí.
Charisma je v pořadí již jedenáctou knihou, pod kterou se autorsky podepsal znamý fotograf Adolf Zika. Kniha se tentokrát neskládá z tradičních aktů, ale z portrétních fotografií, které zachycují charisma neobvyklých osobností napříč celým světem.
Fotografická mozaika momentek ze života Václava Havla... Havel, jak ho nikdy neuvidíte, ale jak si ho po prohlédnutí téhle knížky dokážete představit. — Havel v bazénu, vychutnávající trochu fyzické relaxace před dalším dnem nekonečných setkání, ...
Ve světě jedinečný fotografický průvodce návratu swingového tance ve společenosti. V několika významných letech jde o fotografický pohled tančící Prahou.
Moravský fotograf Vojta Dukát (* 1947) odešel po okupaci Československa sovětskou armádou do nizozemského exilu (1968). Toulal se po světě a vynikl v žánru humanistické fotografie. 38. svazek edice Fototorst.
Výpravná publikace doprovázející unikátní projekt Pavla Brunclíka, výstavu Portrait gallery 46 Čechů. Portrétovanými jsou české osobnosti, které patří k duchovní špičce národa.
Vladimír Jindřich Bufka (1887-1916) je neprávem opomíjeným českým fotografem. Byl všestranně nadaným tvůrcem a chemikem. Svého času konkuroval Františku Drtikolovi.
Šestým dílem se dovršuje velký projekt pojednávající o vývoji českého umění ve všech jeho oblastech a žánrech, od architektury, malířství, kresby, grafiky a sochařství přes umělecká řemesla, fotografii, scénografii atd.
Fotografovat začal Čestmír Krátký v roce 1953 u Karla Plicky, ale soustavně se věnoval výtvarné fotografii až od roku 1959 po seznámení s Janem Koblasou.
Publikace se zabývá prvním desetiletím tvorby Aloise Nožičky, který i ve světovém srovnání patří k nejoriginálnějším výtvarníkům druhé poloviny 20. století vyjadřujících se výhradně fotograficky.
