Vítězslava Kaprálová (24.1.1915 – 16.6.1940) je výjimečná skladatelská osobnost české hudby první poloviny 20. století, doby tvůrčích hledání v technice hudebního vyjadřování a ve vytváření základů nové hudby.
Srozumitelná, stručná a bohatě ilustrovaná kniha vysvětluje, jak, proč a kdy se umění měnilo, kdo zavedl nové prvky, o co přesně se jednalo, kde vznikaly a jaký to mělo dopad....
Emil Filla se rozhodným způsobem zasadil o přijetí tří vůdčích směrů moderního umění v českém prostředí – expresionismu, kubismu a surrealismu. Zatímco jeho vztah k prvým dvěma byl již mnohokráte zhodnocen, poměr k surrealismu zůstává dosud otevřený.
Kniha vypráví především o osudech celé dlouhé řady vesměs významných českých umělců i umělkyň, jejichž osudy film, televize či umění vůbec zásadním způsobem poznamenaly.
V této rozsáhlé a dnes již klasické monografii věnované André Bretonovi a základním tématům surrealismu se autor po důkladném rozboru geneze tohoto hnutí na historicko-kulturním pozadí věnuje i vztahu k dobové vědě a ezoterice.
Třetí vydání rozhovoru o historii nejvýraznější undergroundové skupiny - Plastic People of the Universe, od jejího založení po americké turné v roce 1999. S předmluvou Ivana M. Jirouse a doslovem Vráti Brabence. Historie kapely v letech 1990-2001.
Třicet velkoformátových portrétů umělců narozených před rokem 1945 od fotografa Hynka Glose. Třicítka rozhovorů s lidmi, kteří jsou živou pamětí tuzemského vizuálního umění (Stanislav Kolíbal, Theodor Pištěk, Adéla Matasová, Jan Švankmajer…).
Pavel Mára patřil již v sedmdesátých letech k několika málo fotografům v Československu, kteří svoji volnou tvorbu realizovali v barvě, navíc většinou ve velkých formátech. Publikace je založena na kontrapunktu barevných a černobílých fotografií.
Kniha představuje určitý esej o životě ruského národa, kterému se přední česká humanistická fotografka věnovala téměř 40 let. Pohled na národ, který má potřebu ikon, svatých či politických.
