Dějinné epochy a jejich vývoj, významné osobnosti, umění, věda - to vše tvoří pestrou mozaiku křesťanské kultury, kterou čtenáři přibližuje kniha renomovaných historiků.
Kniha přináší soubor kázání irského dominikána, teologa a filosofa Herberta McCabea OP (1926–2001), který proslul jako mimořádný kazatel, stylem připomínající Chestertona.
Editoři nabízejí čtenářům, aby si v průběhu roku přečetli celou Tóru. V zamyšleních na každý den tak čtenář postupně projde všech pět knih Mojžíšových. Jednotlivá zamyšlení jsou vybírána tak, aby se každá kapitola Tóry dostala ke slovu aspoň jednou.
Alegorický příběh o Bázlivce a její touze dojít na výšiny lásky, radosti a vítězství, kde pomocí Pastýře a dvou průvodkyň, které jsou jí oporou na cestě k proměně, získá novou identitu.
Tato knížka pojednává o vlastenectví. Jen málokteré téma vzbuzuje v české společnosti tolik emocí a sporů, v současné době snad víc než kdykoli předtím.
Britský filosof Bernard Williams (1929-2003) je na poli morální filosofie znám především coby skeptik. V souladu s tím je jeho přínos nezřídka vnímán jako destruktivní pro etiku, přinejmenším ve smyslu teoretické disciplíny.
Druhý břeh nepředstavuje útěk od reality všedního dne, ale splnitelnou naději, že svět je bohatší a zajímavější než doposud tušíme, a že lidský život je komplexnější než jen upachtěnost v každodenních stereotypech.
Tato kniha spojuje dvě studie k tématu politické teologie. Kniha je určena všem zájemcům o vztah mezi náboženstvím a politikou, zejména z řad studentů společenských věd, historie a teologie.
Nový překlad do současné ukrajinštiny vytvořil ukrajinský teolog a překladatel Rafajil Pavlovič Turkonjak (*1949), od roku 1992 člen Ukrajinské biblické společnosti a vedoucí oddělení pro překlad Bible do moderního ukrajinského jazyka.
Autor pravděpodobně sám netuší, jak moc je jeho kniha výbušná, jak moc je neobyčejná, osvěžující, strhující, milá a jak moc je vzdálena jistě dobře míněným a nabádavým duchovním brožurkám našeho mládí...
Kniha Smutná nevyhnutelnost chodu věcí staví do hlavní role historickou osobnost známou snad úplně každému a jejími ústy nabízí absurdně tragikomický pohled na dvacáté století.
Antonin Gadal, poslední strážce katárských mystérií, v knize poodkrývá stezku hermeticko-křesťanského zasvěcení jihofrancouzských katarů z 12. a 13. století a popisuje historické pozadí, které vedlo k rozkvětu a smutnému zániku tohoto hnutí.
Otázka hodnot je u nás obecně zanedbávaným tématem, proto je ambicí autora vyvolat o nich debatu, jež by nepomíjela díla autorů, jako jsou Friedrich Nietzsche, Max Scheler,
Nicolai Hartmann a Martin Heidegger.
