Nejprodávanější Kniha nebo Mapa v roce 2022
české a slovenské dějiny

Poznejte dějiny prostřednictvím autentických svědectví těch, kteří je zažili na vlastní kůži!

Víte, že Jan Hus měl problémy s nadváhou, Václav Budovec z Budova prožil sedm let v turecké říši a že o pověst Petra Voka jako bonvivána se přičinil až řadu let po jeho smrti třeboňský purkmistr?

Druhý díl knihy "Československého sveta v Karpatech" je věnován dějinám všedního dne na Podkarpatské Rusi v období, kdy Podkarpatsko bylo součástí ČSR.

Kniha věnovaná samotným počátkům československé státnosti i dějinným okamžikům, které jí předcházely. Okamžikům, které sehrály zásadní roli v boji za samostatnost českého a slovenského národa.

V šedesátých a sedmdesátých letech 20. století bylo kvůli povrchové těžbě uhlí zlikvidováno jedno z nejcennějších historických měst severních Čech.

Byla to sametová revoluce nebo převrat? Spontánní výbuch zlosti národa nad nepodařeným socialistickým vývojem země a neurvalým bitím studentů nebo zákulisní hra tajných služeb z východu i západu?

Korektorova akta doplňují trojici řad již z větší části vydaných úředních knih pražského arcibiskupství (Libri confirmationum, Libri erectionum, Acta iudiciaria) a jsou tak významným a jedinečným pramenem pro poznání (nejen) církevních dějin.

V období studené války bylo Československo cílem mnoha latinskoamerických levicových intelektuálů, z nichž někteří o svém pobytu zanechali písemná svědectví.

Stalinský plán přetvoření přírody, který byl v SSSR spuštěn na podzim roku 1948, zásadně ovlivnil také československý přístup k poválečné obnově a přestavbě přírody a životního prostředí.

Edice přibližuje okruh zpráv předkládaných Edvardu Benešovi, z nichž některé vedly spoluutváření zásadních rozhodnutí našich dějin.

Vydejte se na místa spojená s jedním z nejtěžších období našich dějin.

Vladimír Liška nás seznamuje s vývojem, jenž předcházel vzniku Československa, a dál nás provází charakteristickými problémy, které politická elita nově vzniklého státu musela řešit, ať už se jednalo o velmi napnutý rozpočet, rozevírající se nůžky mezi chudými a bohatými, občanské nepokoje či rozpory mezi samotnými politiky.

Třetí vydání rozsáhlé monografie, která důkladně zpracovává dějiny meziválečného Československa. Kniha podává podrobný popis období prvních deseti let od vzniku samostatného československého státu.

Unikátní publikace přehledně a uceleně mapující vývoj reformního procesu v období pražského jara, průběh srpnové sovětské okupace i začátek normalizace v Československu v roce 1968.

Zápisky ze zajetí a z československého vojska na Rusi jsou autentické vzpomínky Františka Vyhnánka na to, co prožil během 1. světové války.

Závěrečný díl z válečné řady projektu Dokumenty československé zahraniční politiky zahrnuje období od 1. ledna do 16. května 1945 a přináší 210 dokumentů, které dokumentují závěrečnou fázi druhé světové války a osvobození Československa.

Šestou dekádu dvacátého století si nejčastěji spojujeme s pražským jarem roku 1968, to ovšem bylo vyvrcholením déle trvajících procesů, které tak můžeme analogicky nazývat „předjařím“ .

Biografický a bibliografický lexikon zahrnuje osobnosti, jejichž dílo je již uzavřeno, a to včetně dosud opomíjených historiků umění německé národnosti, ale značný důraz klade také na představení současných představitelů tohoto oboru všech generací.

Syntetické zpracování pobělohorského období představí jednu z nejdramatičtějších epoch českých dějin. Na jejím počátku stály radikální proměny českých zemí po porážce stavovského povstání, které navíc doprovázelo násilí třicetileté války.

Druhý svazek třetího dílu z válečné řady projektu Dokumenty československé zahraniční politiky zahrnuje období od 1. srpna do 31. prosince 1942 a přináší 154 dokumentů, které dokumentují zejména proces od uznání mnichovské dohody.