Nejprodávanější tituly v roce 2022
historické prameny a historiografie

První ze tří dílů knihy Renesanční pitaval z podbrdského kraje seznamuje čtenáře s městskou spravedlností, představuje různé druhy vězení a přináší příběhy čarodějnictví, rituálních vražd, rouhání, hazardních her, žhářství, neposlušných poddaných...

Druhý díl knihy Renesanční pitaval z podbrdského kraje přichází s dalšími příběhy, které se odehrály ve druhé polovině šestnáctého století a na počátku století sedmnáctého.

Kniha historika a spisovatele Vlastimila Vondrušky vypráví čtivým a přitom fundovaným způsobem o proměnách život staré Šumavy. Je doplněna téměř stem unikátních dobových fotografií ze sbírek Muzea Šumavy v Sušici.

„Nestřílejte, tady jsme my, osmnáctý!“

Unikátní kompozice z deníků, pamětí a korespondence českých vojáků z první světové války, doplněná svědectvími jejich příbuzných v zázemí a deníkem novináře Jana Herbena.

Víra, náboženství a zbožnost. V raně novověké společnosti prolínala tato témata každodenním životem příslušníků všech sociálních vrstev. Vydejte se s námi za poznáním a pochopením našich předků ze 17. a 18. století.

Knižní rarita z 16. století, která pro velkou část Evropy znovu objevila okcitánské trubadúry. Vyšla v Lyonu v roce 1575 zároveň francouzsky i v italském překladu a jejím autorem byl mladší bratr lékaře a astrologa Michela Nostradama.

Cestovatelé již od dávných časů naráželi při svých poutích na podivuhodná stvoření, bytosti stejně fascinující jako děsivé. Hranice mezi imaginárním a skutečným světem je tenká a někdy mizí docela.

Na fotografiích z Fotoateliéru Seidel, ale i jiných autorů, je zachycena dávná podoba Českého Krumlova, jeho pitoreskních uliček i obyvatel v závěru 19. a v první polovině 20. století. Kniha obsahuje více než 400 fotografií z let 1860–2018.

Praktická pomůcka pro zvládnutí čtení raně novověkých a novověkých paleografických textů (od počátku 16. do počátku 20. století). Soustřeďuje se na dva základní typy písma – české a německé novogotické pímo.

Šimon Polský (arm. Simeon Lehaci), který pocházel z arménské diaspory v Polsku. V letech 1608–1618 podnikl několik cest po východní a jižní Evropě a po Osmanské říši s cílem navštívit slavná poutní místa.