V pořadí osmý Robbinsův román vypráví příběhy Američanů, kteří přežili válku ve Vietnamu, ale nemají nejmenší chuť vrátit se domů. Raději zůstávají nezvěstní.
Představte si Annu Frankovou, živou, zdravou a co do chování
nechutnou babiznu, která se zabydlí na půdě domu
patřícímu současné americké židovské rodině.
Prózu Vězeň č. 1260 napsal Jaromír Šavrda mezi zářím a listopadem 1982 během svého druhého věznění v Ostravě (1982-84). V knize popisuje poměry v komunistických kriminálech, ale i nejrůznější osudy muklů.
Kromě bolestných otázek viny,odplaty a odpuštění mezi Čechy a Němci, jež tento neobyčejně plastický a působivý román klade, se stáváme svědky netradičního vztahu matky a dcery.
Řeholní život v sázavském klášteře byl obnoven v roce 1622 a opatem byl za dramatických okolností zvolen Siard Falko. Toto období působivě zachytil ve svém textu opat Bohumil Vít Tajovský.
Tři přátelé, jejichž cesty svedla náhoda sice unikli rozpojení, děsivé proceduře, která z nich měla učinit zdroje náhradních orgánů pro vyvolené, ale zdaleka nemají vyhráno.
Vídeň, konec 19. století. Mladá Žofie z Werdenfelsu často utíká z pochmurné atmosféry rodičovského domu do nádherné kavárny svého měšťanského strýce. Tady pozná Richarda von Löwenstein, osobního přítele korunního prince Rudolfa.
