Málo známý text Ladislava Klímy vydaný na sklonku dvacátých let nejprve jako anonym. Drobná, ale úderná próza, v níž autor vede disputaci nad tématy postavení člověka v kulturním a sociálním prostředí.
Sborník textů, který držíte v ruce, zachycuje pomyslný šepot, jenž už několik staletí šveholí mezi východními tradicemi buddhismu a naslouchajícími českými adresáty.
Co mohu vědět? Co bych měl dělat ? V co mohu doufat? V Královci přísný profesor Kant odpověděl na tyto otázky a na několik dalších v tak bláznivý den, že zmeškal svou pravidelnou procházku.
Hluboko v moři, v korálovém paláci skrytém před lidskými zraky, žila princezna. Rodiče si jí vážili, zasnoubili s nejkrásnějším a nejsladším z mloků a byla prý nejšťastnější ze všech mořských panen. A přesto byla mladá princezna zoufalá...
Kde najít radost? Odkud získat sílu? Jak čelit různým strachům? Jak se vyrovnat se smrtí blízkého člověka? A co si počít s depresivními myšlenkami, které se stále vracejí?
Jednička, dvojka, trojka a čtyřka utekly a vesmír se ocitl na pokraji chaosu. Pouze Pythagoras může obnovit harmonii světa tím, že číslům odhalí prastaré tajemství...!
HANNAH ARENDTOVÁ (1906-1975) se ve svém posledním díle, jehož knižní podoba vyšla až z pozůstalosti, věnuje základním, na sebe nepřevoditelným dimenzím lidské mysli či ducha: myšlení, chtění a souzení.
Autorka ukazuje logickou jednotu Teilhardova díla, vykládá podrobně všechny hlavní pojmy jeho teorie a používá jeho dílo jako celek včetně nepublikovaných dopisů, což je ojedinělé i v mezinárodním kontextu teilhardovských studií.
Kniha o vývoji ruské spirituality, která vychází ze znalosti a hlubokého pochopení ruských dějin. Anglický překlad proslavené knihy vychází s podporou Edice Václava Havla.
Autor v této rozsáhlé knize zevrubně a kriticky pojednává o thelémě, jejích dějinných zdrojích a předlohách, stejně jako o Crowleyho syntetizaci těchto zdrojů.
Co je to performativní filosofie a jakými tématy se zabývá? Jak souvisí filosofické myšlení s divadelní tvorbou? Filosofka Alice Koubová na tyto otázky odpovídá.
Monografie, která je příspěvkem k otázkám transmise biblického textu do národního jazyka, představuje Blahoslavovu práci v širším historickém a kulturním kontextu.
Filosofická zkoumání (1953) vydali z Wittgensteinovy pozůstalosti jeho žáci jako rekonstrukci knihy, na níž pracoval od roku 1929 a jež měla jako vyjádření jeho filosofie nahradit Tractatus logico-philosophicus (1921).
Pohanský bůh Jupiter Serapis, Ježíš Kristus a muslimský chalífa – jejich tváře jsou si překvapivě blízké. Autoři se pozastavují nad tímto zdánlivým paradoxem a ptají se: Proč vypadají „úhlavní nepřátelé“ téměř stejně?
