Básníci rádi tvrdívají, že jejich psaní se shoduje s životem. V potměšilé sbírce současného rakouského dramatika, prozaika a básníka skutečně o život jde.
Sbírka veršů Eugena Brikciuse je další z řady snad nevyčerpatelných drobných hříček, nápadů a jazykových hrátek známého básníka, filozofa, scénáristy a výtvarníka.
Knížka je pokračováním oblíbených Zimních říkadel, ve které najdete veršíky, písničky a pranostiky vztahující se k nekrásnějšímu ročnímu období. Ilustrace, které navozují jarní náladu, jsou opět dílem Jiřího Trnky.
Básník a prozaik prožil v dětství v obci Slověnice na Vlašimsku. Na Pedagogické fakultě V Českých Budějovicích vystudoval češtinu a dějepis. Od roku 1986 žije v Benešově, kde vyučuje na gymnáziu. V roce 1995 publikoval básnický debut Archeologie svědomí.
Sbírka Ondřeje Macury Žaltář obsahuje básně, které časově předchází jeho debutu – básnické sbírce Indicie (Klub přátel Tvaru 2007). Zatímco Indicie tvoří dvě rozsáhlé poémy, Žaltář obsahuje třiatřicet kratších textů.
Dlouhé, ale i krátké básně jsou jakýmisi situačními scénáři: lyrický subjekt tyto situace „jen“ vidí a slyší a svou dikcí je destiluje do významů univerzálních.
Po dětmi a jejich rodiči oblíbených knížkách Veliký tůdle a Příšerky a příšeři je Šišatý švec a myšut zřetelnějším návratem k anglickým říkadlům jako k trvalé inspiraci básníka, spisovatele a překladatele Pavla Šruta.
Soubor veršů je autorským výběrem ze tří knih určených dětem. Knížka, která oplývá hravostí, fantazií a krásnými nápady, je zároveň bohatě ilustrovaná Aloisem Mikulkou.
