Autor popisuje své zážitky v uvedených třech zemích, kde měl možnost (zejména v Jižní Koreji a Japonsku) poznat z blízka jak život v rodinách, tak i na univerzitách a v náboženských centrech. Zaměřuje se mj. na rozdíly života, etikety a vůbec zvyků j
Literárněhistorická práce rusistky Miluše Zadražilové (1937–2012) je výsledkem jejího celoživotního profesního i osobního zájmu o epochu, již nejčastěji charakterizovala slovy nervní či exaltovaná. Jedná se o přelom 19. a 20. století.
Mezi zápisky našich pradědů z Velké války je deník polního kuráta Stanislava Sudy výjimečný. Pokrývá dlouhé období od začátku války až do léta 1917 autorovu daru barvitě zážitky se čte doslova dechem.
Erbovní mapa, jejíž díly postupně vycházejí od roku 2014, je pokusem ve zkratce graficky zachytit nesmírné bohatství hradů, zámků a tvrzí, které v Čechách stály, rozpadávají se, a z nichž ty šťastnější dosud stojí.
Čtyři významné panské moravské rody ovládaly ve středověku ze svých sídel podstatnou část oblasti vytyčené v 21. dílu Erbovní mapy, která nás tentokrát zavádí na moravskou stranu Českomoravské vrchoviny.