Pustá země je pravděpodobně nejvlivnější básnickou skladbou 20. století, přinejmenším v kontextu anglofonní poezie. T. S. Eliot ve své útlé knize z roku 1922 zcela mimořádným způsobem navazuje na několikatisíciletou tradici světové literatury.
Louise Glücková získala v roce 2020 Nobelovu cenu za literaturu mj. za „nezaměnitelný básnický hlas, který s prostou krásou zobecňuje individuální existenci“ – a tohle zdůvodnění poroty výtečně vystihuje i její novou básnickou sbírku...
Potulný japonský básník Nanao Sakaki (1923–2008), souputník a přítel Garyho Snydera a Allena Ginsberga, představuje nepříliš známou tvář Japonska mimo svou rodnou zemi. Výbor poezie v překladu Jiřího Weina.
Kniha Listy trávy je první český překlad původního vydání Leaves of Grass (1855) Walta Whitmana. Obsahuje i pasáže, které v pozdějších vydáních sám básník vyškrtal nebo poupravil.
Ženské, kočky, psaní, hudba. A pití. Tohle všechno se vybaví každému čtenáři Charlese Bukowského; každému asi v jiném pořadí. Po tematických antologiích O kočkách a O psaní vychází nyní další soubor básní a prozaických úryvků, známých i méně známých.
Reedice antologie z veršů slavného francouzského "prokletého" básníka, která v klasickém překladu Vítězslava Nezvala pod názvem "Básně" poprvé vyšla již roku 1956.
Dopisy k narozeninám Teda Hughese jsou adresovány (až na
dvě výjimky) Sylvii Plathové, americké básnířce, s níž ho pojilo nejen sedmileté manželství, ale také dcera Frieda a syn Nicholas.
Tato klasická dvoudílná veršovaná tragédie proslulého dramatika Johanna Wolfganga Goetheho je považována za jedno z nejvýznamnějších děl německé literatury.
Ačkoliv bývá Christine Lavantová (1915–1973) řazena do magického čtyřlístku velkých rakouských básnířek vedle Ilse Aichingerové, Ingeborg Bachmannové a Friederike Mayröckerové, není u nás nikterak známá.
Čtyři slavní japonští básníci 17.-19. stol.etí v jedné knize! “Zenový filosof a estét” Bašó, “boží člověk” Issa, “malíř a intelektuál” Buson a “piják a poutník” Santóka a výběr z jejich haiku v překladu Antonína Límana.
Pýthijské zpěvy jsou druhým ze čtyř Pindarových cyklů vítězných zpěvů (epiníkií), který obsahuje dvanáct ód oslavujících vítězství v pýthijských hrách.
Kniha pro všechny, kteří mají rádi filmové fantazie Tima Burtona. Soubor 23 básní zavádí čtenáře do tragikomického světa absurdity, chytrého humoru a podivuhodných postaviček trudného vzezření i údělu. Všechny bytosti zpodobňují Burtonovy ilustrace.
Poezie Marzanny Bogumiły Kielarové (1963) je ve své emocionální jemnosti průzračná, introvertní, po estetické stránce neobyčejně vybraná. Vyvěrá z bdělého pozorování detailu, rozjímání nad přírodou, z naslouchání vlastní citlivosti.
Sbírka veršů Zde tvůj život… / Ta vie est la… z roku 1922, která má nepopiratelnou hodnotu v tvorbě francouzské básnířky Suzanne Renaudové, je dnes coby celek většině čtenářů neznámá.
Poutník a mnich Santóka Taneda (1882–1940) zosobňuje tradiční zenové hodnoty jednoduchosti, osamění a pomíjivosti.
Jeho poezie zrcadlí život plný protikladů. Osamělé souznění s přírodou střídají okamžiky hlubokého lidského sblížení.
Okouzlující sbírka minimalistické poezie a krátkých prozaických textů z pera australské autorky Courtney Peppernell. Citlivé a trefné texty o životě, lásce, prohrách i výhrách nad sebou samým, o zlomených srdcích a našich nejistotách.
