Příchod Pána, který nás zachraňuje, se přibližuje každý den. Když na něj čekáme a učíme se ho vnímat ve svém každodenním životě, můžeme žít se vzpřímenou hlavou.
Zbrusu novou novénu k sv. Antonínovi sepsal kněz Antonín Forbelský. Drobná knížka obsahuje úryvky ze světcova životopisu, krátké zamyšlení a závěrečnou modlitbu, rozprostřené do devíti dní.
Pojednání o habitech v Teologické sumě (STh I-II, q. 49–54) navazuje na traktát o vášních (STh I-II, q. 22–48). Habity jsou jisté kvality, které člověka uschopňují k relativně trvalé a snadné činnosti.
Palsova kniha se ihned po svém vydání v Oxford University Press stala vyhledávaným úvodem do studia náboženství a dnes je na světových universitách pokládána za osvědčenou učebnici, z níž čerpají své znalosti studenti religionistiky i dalších oborů.
Mohl by být papež František tyranem a nejbezcharakternějším papežem novověku? Ano, odpovídá církevní historik Marcantonio Colonna, ve své kontroverzní, ale uvážlivé knize Papež diktátor.
V tomto svižném uvedení do moderního ateismu nám jeden z nejvýznamnějších vědců dneška vysvětluje, proč bychom neměli věřit v boha. Argumenty, které rozvíjel v dosavadní práci, představuje ve své nejnovější knize stručně, přehledně a působivě.
Významný francouzský antropolog se v této knize zabývá proměnami symbolů, které obklopují Krista ve slávě na tympanonu mnoha katedrál a klášterních kostelů a které představují okřídlený muž nebo anděl, orel, lev a okřídlený býk.
Jedenáctý svazek edice Patristika předkládá čtenáři další text významného křesťanského spisovatele Tertuliána, tentokrát pojednávající o svátosti křtu.
Dějiny jednoho z nejvýznamnějších církevních a rytířských řádů, který v dobách svého největšího rozmachu sehrál významnou roli na poli zdravotní péče, christianizace, diplomacie, vzdělanosti, hospodářského rozvoje a obchodu.
Prožitky blízko smrti zažívaly všechny generace lidstva. Především v posledních dvou století s příchodem sekularizovaného způsobu života se ale lidé přestali s těmito prožitky svěřovat.
Myšlení Josefa Šafaříka, který vždy očekával více od jednotlivce než od společnosti a varoval před intelektuálním a etickým konformismem, je prodchnuto hlubokým humanismem.
Irský jezuita Brian O’Leary vychází z pestré zkušenosti dlouhodobě přednášejícího na různých institutech, ale rovněž ze zkušenosti exercitátora v několika světových centrech spirituality Ignáce z Loyoly.
Předkládaná publikace navazuje na učebnici Dějiny etických teorií I, vydanou poprvé v roce 2004.
Postihuje vývoj etického myšlení od Kanta po pragmatismus. V centru pozornosti jsou nejvýznamnější osobnosti důležité pro vývoj etiky tohoto období.