Nejprodávanější Kniha nebo Mapa - březen 2023
umění

V rozsáhlém rozhovoru Aleše Palána vzpomínají synové básníka, grafika a překladatele Bohuslava Reynka a básnířky Suzanne Renaudové na své rodiče, desítky jejich přátel, významných osobností české kultury, na dětství prožité ve Francii i v Petrkově.

Socialistická reklama je často nahlížena jako nesmysl, protimluv, nebo přinejmenším paradox. V poválečném Československu se nicméně jednalo o etablovaný obor zaměstnávající desetitisíce kreativních pracovníků různých dílčích zaměření, ...

Můžeme ještě v dnešní době hovořit o oddělení technologií a člověka? Nebo přístroje s lidmi už zcela splývají?

Chtěli změnit umění a s ním i celou společnost. Umění změnili. Společnost ne…

Publikace České loutkářství – Tradice a kontinuita je výsledkem dvouletého týmového výzkumu (2021–2022), jehož hlavní inspirací se stal zápis českého loutkářství na seznam nehmotného kulturního dědictví UNESCO v roce 2016.

Kolektivní monografie cíli zvláště na problematiku válečné (a) filmové propagandy.

Základní práce francouzského medievalisty přináší jedinečný a u nás zcela netradiční pohled na dějiny středověkého umění.

Pouze jediné vydání knihy Andy Warhol: Gigant je mimořádným nakladatelským počinem, který by neměl uniknout žádnému milovníku moderního výtvarného umění a životního stylu, který Andy Warhol ztělesňoval. Obří svazek měří 43 x 33 cm a váží 7,5 kg !!!

TEXTile Manifestoes je mezioborová antologie, která spřádá nejrůznější otázky spojené s textilním uměním, módou, textualitou a vetkává je do širších politických, sociologických, filosofických a umělecko-historických souvislostí.

Jestli má někdo právo nezatíženě sepsat vzpomínky na český předrevoluční underground, nástup nové vlny i překotné kulturní a celospolečenské změny kolem roku 1989, pak je to právě Ivo Pospíšil.

Znovuobjevení historicky dohledatelné a stále produktivní technodiverzity je klíčovým úkolem pro zpochybnění ontologických a epistemologických předpokladů moderních technologií a jejich limitů.

Malířka, grafička a ilustrátorka Alžběta Skálová (1982) je převážně vnímána jako ilustrátorka. Základem a hlavním zdrojem její práce je však volná tvorba, rozbíhající se mnoha směry.

Výtvarný kritik Jan H. Vitvar zve čtenáře na zábavnou a dobrodružnou cestu po dějinách vizuální kultury, která ukazuje, že naše chápání umění mnohdy vede přes fatální nepochopení.

V knize Jak vidět svět nás známý britský teoretik kultury, umění a aktivista Nicholas Mirzoeff učí, jak dnes zodpovědně a kriticky obrazy tvořit, šířit a interpretovat.

Kolektivní monografie Film a dějiny 7 se zabývá vztahem propagandy a filmu/televize (1918–1989).

Publikace byla vydána u příležitosti výstavy v Uměleckoprůmyslovém museu v Praze k autorovým osmdesátým narozeninám a představuje průřez jeho celoživotní tvorbou.

Umberto Eco poukazuje v knize na některé paralely mezi určitými tendencemi v soudobém umění a postupy moderních vědních oborů.

Strhující životní příběh vynikající sochařky Mary Duras (1898–1982) se odehrál na pozadí pohnutých dějinných událostí 20. století, které významně ovlivnily její soukromý i umělecký život.

Monografie postihuje mnohovrstevnatý a mnohostranný vývoj českého moderního umění v období, kdy byl poznamenán nebývalým tvůrčím kvasem na přelomu 19. a 20. století.

Šestým dílem se dovršuje velký projekt pojednávající o vývoji českého umění ve všech jeho oblastech a žánrech, od architektury, malířství, kresby, grafiky a sochařství přes umělecká řemesla, fotografii, scénografii atd.