Autor v této studii představuje nástup epistemologického modelu na konci devatenáctého století, založeného na čtení zdánlivě nepodstatných, nepatrných detailů coby symptomů nějaké komplexnější, přímo nepřístupné skutečnosti.
Titul a podtitul knihy zcela přesně charakterizují ústřední téma těchto úvah. Na konkrétních příkladech z dějin umění autor dokládá souvislosti mezi geometrií, kulturou a náboženskými i sociálními změnami.
Tato kniha vychází z autorova přednáškového cyklu pořádaného na Warburg Institute v Londýně a zabývá se proměnami platónského pojmu „idea“ od antického umění až po Michelangela a Dürera.
Derek Sayer ve své monumentální knize Praha, hlavní město dvacátého století skládá střípky kulturních dějin Prahy a Československa mezi dvěma světovými válkami, aby ukázal, jak zapadají do mozaiky evropských dějin.
Nově revidované vydání slavného souboru studií vlivného historika umění přináší nejen cenné vhledy do diskusí o dějinách umění ve středověku a v renesanci, ale je i cenným příspěvkem k dějinám idejí.
Životy nejvýznačnějších malířů, sochařů a architektů, jež Giorgio Vasari publikoval v roce 1550, kdy mu bylo necelých čtyřicet let, jsou nejzábavnější a nejtrvalejší knihou o výtvarném umění, která byla kdy napsána.
Přepis přednášek dlouholetého kurátora sbírky kaligrafie a malby v Národním palácovém muzeu v Tchaj-peji, které přednesl v září roku 2004 na Karlově univerzitě v Praze.
Autor pojal poslední velkou diplomatickou cestu císaře Karla IV. jako dialog mezi textem a obrazem, mezi dobovými relacemi kronikářů s reportážními vyobrazeními iluminátorů rukopisů francouzské provenience.
Publikace se zabývá se různými podobami a fázemi romantismu. Věnuje se jeho jednotlivým formacím a objektům jako krajina či příroda a představuje typologii a analýzu jejich romantických pojetí.
