Kniha kolektivu pod vedením etnoložky Aleny Křížové se zaměřuje ne problematiku lidového umění a výtvarného folklorismu. Lidové umění je nedílnou součástí zájmu a studia etnologie od 19. století.
Ernst Hans Gombrich (1909–2001) je bezesporu nejznámějším a nejpopulárnějším historikem umění dvacátého století. Široká veřejnost ho zná jako autora Příběhu umění, fascinujícího bestselleru, jehož se ve světě prodalo přes šest milionů výtisků.
Autor v této studii představuje nástup epistemologického modelu na konci devatenáctého století, založeného na čtení zdánlivě nepodstatných, nepatrných detailů coby symptomů nějaké komplexnější, přímo nepřístupné skutečnosti.
Přelom století je fascinující epochou, během které se z metropole na Dunaji stává centrum umělecké moderny. Dominujícími uměleckými styly jsou historismus, secese a expresionismus, které po sobě následují v rychlém sledu.
Co je vlastně opakem krásy? Na tuto otázku hledá autor odpověď na stránkách výpravné ilustrované publikace, kde na příkladech děl literárních i výtvarných ukazuje, že opak krásy se neomezuje jen na ohyzdnost satyrů či Harpyjí.