Publikace je druhým dílem historického vylíčení proměn akademického oboru dějiny a teorie umění v dnešní České republice a zabývá se dvaceti lety tzv. normalizace. Navazuje na první díl Dějiny českých dějin umění 1945–1969.
Kniha obsahuje vybrané texty o dějinách architektury a historiografii dějin umění, z nichž jen část byla zveřejněna v českém jazyce. Jejich společným jmenovatelem je ambice překonat nacionalistický model transnacionálními dějinami.
