Polský historik zasvěceným způsobem zkoumá podobu učení o trojím lidu v českém prostředí 14. a 15. století, tedy v době, kdy již v západní Evropě poněkud ztrácelo na síle.
Autor ve své nejvýznamnější práci sleduje vývoj magie od jejích předkřesťanských kořenů, přes její křesťansko-pohanskou podobu v období vrcholného a pozdního středověku až po její okultistické vyústění v 15. a 16. století.
Dějiny Afghánistánu podrobně mapují historii této malé a chudé země, ukryté ve vysokých horách Hindúkuše, jež se stala moderním nezávislým státem až v polovině osmnáctého století.
Předložit přehledný a objektivní pohled na dějiny křesťanské církve v období od jejího počátku až do konce středověku představuje obtížný úkol. Autoři se pokusili vytvořit vyvážené, věcné a konfesně nezatížené podání církevních dějin.
Studie, již Demurger věnoval osudům posledního templářského velmistra Jacquese de Molay, který skončil na hranici a proklel přitom francouzské krále, je vůbec první biografií této komplikované osobnosti.
První monografie o rodu Šternberků od roku 1824 je určena pro nejširší veřejnost, která se zajímá o historii šlechty, všeobecnou historii i o dějiny hradů a zámků.
Kniha sleduje více než dvousetletou historii pěti studentských kolejí pražské univerzity (koleje Českého národa, Nazaretské, Litevské, Rečkovy a Laudovy).
Přínosný, přitom však velmi čtivý a výstižný portrét jednoho z nejkontroverznějších panovníků středověku římsko-německého císaře a sicilského krále Fridricha II.
V knize Město pod vládou kazatelů autor zkoumá
mechanismy reprezentace moci ve 14. a 15. století
v prostředí politicky aspirujících českých
a slezských měst.
Obsáhlá a obrazově bohatá monografie mapuje slavnosti, ceremonie a rituály, jež našly uplatnění v prostředí Českého království v období pozdního středověku.
Odborně zpracovaný katalog středověkých rukopisů KNM, jež nejsou obsaženy ve starších publikovaných katalozích (čili především rukopisů získaných po roce 1916).
Kniha se soustřeďuje na pozapomenuté téma papežských legátů v 15. a na počátku 16. století a nabízí vhled nejen do středověké církevní i politické historie střední Evropy, ale obecně do církevních dějin, kanonického práva a dějin papežství.
Dílo líčí dějiny polského státu od jeho počátků v 8. století a vládu Piastovců až k roku 1113, do doby Boleslava III. Křivoústého. Poskytuje i řadu údajů k celému středoevropskému regionu, včetně vzájemných vztahů mezi českým a polských státem.
Autor Kroniky byl královským úředníkem a archivářem. Měl tudíž přístup k důležitým pramenům, díky čemuž je jeho dílo spolehlivým zdrojem informací o dějinách portugalského království ve 2. polovině 14. století.