Demografie, zemědělství, energie a hospodářství – to jsou čtyři „velké civilizační přechody“, jež zcela proměnily náš způsob života. Ačkoli jimi mnoho společností prošlo, na Zemi stále žijí stovky milionů lidí, kteří jsou tímto vývojem nedotčeni.
David Borek je stálým zpravodajem ČT v nestálém regionu Blízkého východu. Jak moc je tam (ne)bezpečno a co obnáší práce novináře v tak turbulentní oblasti? Existuje něco jako izraelská mentalita? Čeho se týkají tamní politické hádky?
Většina prací věnovaných německým obyvatelům českých zemí se soustředí na meziválečné období, na druhou světovou válku a následné nucené vysídlení Němců. Na rozdíl od nich se kniha Piotra Majewského zabývá také kořeny těchto událostí.
Mexiko je rozlohou obrovská země, o níž se říká, že jeden život na její poznání nestačí. Ale proč se o to alespoň nepokusit? Mexikopedie přibližuje v abecedně řazených tématech více či méně známé oblasti mexické kultury, gastronomie, přírody i umění.
Smrt je univerzální a čeká nás všechny. Každá kultura se s ní však vyrovnává jinak. V knize Michaela Kerrigana Historie smrti můžete do detailů zkoumat poutavé téma umírání, představ o posmrtném životě a pohřebních obřadů v různých kulturách...
„Všechny cesty kdysi vedly do Říma. Dnes vedou do Pekingu.“ Svět se mění a je provázaný více než kdy v dějinách. Peter Frankopan, přezdívaný „rocková hvězda mezi historiky“, nabízí svěží pohled na síť vztahů vznikající podél někdejší Hedvábné stezky.
Kniha německého medievisty Eduarda Mühleho představuje jedinečný pokus o syntetický výklad dějin Slovanů v dlouhé časové perspektivě od 6. do 15. století.
Originální "učebnice", jakou jste ještě neviděli. Pamatujete na školní dějepis? Vždycky končil druhou světovou. Jenže právě to, co nás v dějáku nenaučili, ovlivnilo naše životy nejvíc.
Na přesvědčení, že člověk je od přirozenosti sobecký a nedůvěryhodný, se vzácně shodnou všichni, zastánci levice i pravice, psychologové i ekonomové, myslitelé dnešní i ti dávno
mrtví.
Válka na Ukrajině a její kořeny pohledem válečného reportéra
Jak se na Ukrajině a v Rusku žilo před válkou, po anexi Krymu a po vypuknutí konfliktu na Donbase? Co vedlo až k rozpoutání největšího vojenského střetu na území Evropy od roku 1945?
V bohaté historii Sudet existují příběhy, které takřka nebo úplně upadly do zapomnění. Žily tu fascinující osobnosti, o kterých se moc neví, stála tu města, která už neexistují, mluvilo se jazyky, kterými už nikdo nemluví.
Tématem knihy jsou proměny
smyslového vnímání mezi 19. a 20. stoletím, resp. jejich reflexe v dobové literatuře, sociologii a filozofii. Autor v Dějinách
ticha staví do kontrastu naši současnost, především městských prostorů, přetížených hlukem.