Hlavní hrdinka a současně vypravěčka románu žije v Londýně, kam odešla po listopadu 1989 za prací a kde nyní čeká své první dítě. Nadcházející mateřstí ji v myšlenkách vrací do dětství v komunistickém Československu a vyvolává i zasutou vzpomínku...
Historie jedné rodiny, jednoho města a jedné továrny z doby konce Rakouska-Uherska a ve slavném dvacetiletí Československé republiky tak, jak ji ve svých zápiscích zachytil libeňský rodák ing. Bertold Neuman a do románové podoby převedl Miloš Urban.
Další román autora Selskýho baroka, který nás zavádí tentokrát na jihočeský venkov přelomu osmdesátých a devadesátých let dvacátého století. Kniha získala cenu Magnesia Litera pro nejlepší knihu roku 2013.
Smíchovská balada. Jedna z klíčových próz české literatury 90. let, která se dočkala i filmového zpracování, vychází s původními linoryty Michala Cihláře a v grafické úpravě Juraje Horvátha.
Po knize Bez kůže, temné zprávě o životě učitele v době normalizace v industrializované krajině, nakládá v další knize na čtenáře své hříchy vrchovatě a pak je pošle na pochod s tou plnou polní do děsivé krajiny rozpadajícího se manželství.
Po bestselerech Hrdý Budžes (jenž se proslavil také jako činohra s vynikající Barborou Hrzánovou v hlavní roli) a Oněgin byl Rusák (v divadelní režii Jana Borny) přichází závěrečná část autorčiny volné trilogie Darda.
Prvními roky husákovské normalizace nás v této knize provází žákyně druhé třídy ZDŠ v Ničíně Helenka Součková. Kniha si získala mnoho čtenářů také díky úspěšnému divadelnímu zpracování.
Autor vzpomíná na léta, kdy se i cesta s odpadky do popelnice, bez občanského průkazu mohla stát osudovou. Volně inspirován Stendhalem dělí policisty, kteří nám znepříjemňovali život, na švestkově modré, zelené, neviditelné a ty ostatní.
Čtvrtý román mladé prozaičky přináší do české literatury téma palčivé a přitom výrazně kontroverzní: vyprávění zachycuje zpověď stárnoucí prostitutky, která bilancuje svůj život, vzpomíná na to, co prožila...