Posvátná prostitutka ztělesňuje jak sexuální, tak duchovní stránku ženy. Velebí bohyni ve fyzické rozkoši a duchovní extázi. Přesto je posvátná prostitutka panenská. Její panenství nemá nic společného s fyzickým stavem, ale s vnitřním postojem.
Dnes si mladí fotí selfíčka, aby, snad, zachytili důležité momenty života. Naučil jsem se selfíčka nikoli fotografovat, ale psát. Chci teď spíše ustoupit do pozadí a nechat čtenářovu fantazii pracovat, chci ukázat jen náčrtky.
Ludmila Javorová (1932) je jedna z mála žen, které byly vysvěceny na katolické kněze. Od roku 1964 byla pravou rukou tajně vysvěceného biskupa Felixe M. Davídka (1921–1988), vůdčí osobnosti skryté církve u nás.
Úvahy o polské vládě (1771) jsou posledním Rousseauovým politickým dílem, vznikly v době, kdy se Rousseau po mnohých peripetiích vrátil v červnu 1770 do Paříže a věnoval se psaní biografických děl, která podle autorova přání vyšla až po jeho smrti.
Stormie Omartianovou u nás netřeba představovat, její knihy o síle modlitby za druhé si získaly velkou oblibu. Tentokrát opustila své obvyklé téma a sepsala dílko Vánoční zázrak, v němž vypráví události Kristova narození současným jazykem.
Šrí Nisargadatta Maharadž (1897–1981) – seberealizovaný mistr, který žil v chudinské čtvrti v Bombaji, se stal proslulý svými brilantními, vtipnými a spontánními promluvami, ve kterých vyučoval prostou a úspornou džňána jógu, ...
Detailně zde zkoumá nejen politický průběh zápasu o Lutherovu reformaci ve 20. a 30. letech 16. století, ale spolu s tím řeší i otázky rozšíření knihtisku jako iniciátora mohutného rozvoje reformačního myšlení a spolu s tím i reformačního školství.
Zasvěcení do haitského vúdú je třetí knihou české autorky Veroniky Šulcové, která se ve své tvorbě zaměřuje na afrokaribská náboženství. Autorka zde spojuje vyprávění vlastních zážitků s vúdú na Haiti.
Přírodní bytosti hrají podle autorky důležitou roli v našem životním prostoru. Lidem pomáhají vnímat energii stromů, dosáhnout vyššího stavu vědomí, očistit lidskou auru, uvědomit si některé malichernosti, které řešíme v každodenním životě.
Jak dalece otevřely Metzovy úvahy cestu k dalšímu promýšlení budoucnosti křesťanství a legitimizace společenství církve v naší postmoderní, multikulturní a polycentrické společnosti?
Filosofická zkoumání (1953) vydali z Wittgensteinovy pozůstalosti jeho žáci jako rekonstrukci knihy, na níž pracoval od roku 1929 a jež měla jako vyjádření jeho filosofie nahradit Tractatus logico-philosophicus (1921).
Kniha neotřele vysvětluje dětem základní pojmy křesťanského života a víry. Obsahuje výklad Desetera a modlitby Otčenáš, věnuje se Ježíšovým podobenstvím a křesťanským svátostem.
Rémi Brague nás přivádí k odmítnutí představy, podle níž moderní člověk žijící v „post-metafyzické“ době, která je kulturním dědictvím osvícenství, metafyziku nepotřebuje.
Filosof Jiří Fuchs se pokouší analyzovat příčiny a souvislosti migrační krize systematičtěji a s hlubším záběrem, než s jakým se obvykle setkáváme v povrchních úvahách na toto téma v médiích.
V knize Moc a síla dákiní nám autorka Michaela Haas představuje dvanáct žen, spolupodílejících se od šedesátých let dvacátého století zásadním způsobem na šíření a utváření tibetského buddhismu na Západě.