Základní pramen ke křížové výpravě proti albigenských katarům v jižní Francii na počátku 13. století z pera cisterciáckého mnicha, který byl přímým svědkem tažení.
Publikace shrnuje výsledky mezioborového výzkumu vybraných válečných lokalit prusko-rakouské války roku 1866 v prostoru východních Čech, které byly zkoumány metodami archeologického výzkumu nedestruktivní i destruktivní povahy.
Esejisticky pojatou knihu Nizozemská kultura v 17. století Johan Huizinga publikoval v roce 1932.
Společně s Podzimem středověku patří k jeho mistrovským dílům. Pro období 17. století vidí ideál v podobách
měšťanské elitní kultury.
Čtvrtá kniha tzv. Fredegarovy kronika a pokračování představuje cenný pramen k dějinám franské říše v 7.–8. století na sklonku vlády Merovejců a v době nástupu dynastie Karlovců. Najdeme v ní i ojedinělou zprávu o Slovanech a jejich vůdci Sámovi.
Přemýšlení o středověkých starých babách a jejich obrazech má emancipační hodnotu – vysvobozuje nejen z konvencí a pout, ale i z diktátu mladě se jevícího, zdravého, pracovitého a množícího se těla.
Význačný starověký indický kodex mravů a správného chování kastovní indické společnosti, který ji řídil po tisíciletí až do novověku - důležitá literární památka pro studium náboženství, historie a práva.
V bilingvinní podobě sanskrt - čeština.
Brilantní kulturně historická studie
pojednává o záhadných vraždách,
které v 60. letech 18. století děsily
francouzský venkov a jejichž oběťmi
byly především mladé ženy a děti,
a o následném zrodu legendy o krvelačné
zvířecí bestii.
Autor zkoumá nejrůznější aspekty role panovníka jako univerzální postavy v mýtech a náboženských systémech všech civilizací. Pojednává i o symbolech vládcovy moci dokládajících jeho roli ve společnosti.