Toto je příběh o svobodě, závislosti, zbabělosti a statečnosti. O poslušnosti, laskavosti i lhostejnosti. O těch nejlepších a nejhorších rozhodnutích. O naději a beznaději. O zraňování a zraňování se.
Román o svobodomyslných ženách a pytlácích, kšeftmanech s textilem a spiritistech se odehrává v sudetské vesnici první poloviny 20. století. Je to příběh o tajných láskách, útěcích, křivdách, změnách jmen i příjmení a žabomyších válkách.
Je léto 1945, krátce po válce. Mnohé české rodiny míří do Sudet, aby zde zabraly domy po odcházejících Němcích. Jiří a Marie Smolíkovi, společně se synem Františkem, dorazí s celým svým skromným majetkem do podhorské vsi Glasendorf.
Koniáš překáží císařské válečné mašinerii víc a víc. Náklady ani obtíže už nerozhodují – rozkaz je jasný, jednou provždy se zbavit muže mnoha tváří: šermíře, žoldnéře, muže na stezce.
Miloslav Nevrlý završuje devadesát let svého života v obdivuhodné fyzické i mentální kondici. V knižním rozhovoru rekapituluje své cesty a prožitky nad rámec toho, co o nich dosud napsal.
Svobodomyslná malířka a výrazná osobnost meziválečné umělecké avantgardy nás dodnes inspiruje. Její biografie odkrývá dosud neznámá fakta a zachycuje historii mnoha obrazů. Text doprovází přes dvě stě reprodukcí a dokumentárních fotografií.
Už přes tisíc let míří lidé ze všech koutů Evropy do Santiaga de Compostela. Ladislav Zibura tam poprvé putoval v osmnácti letech a teď se do Španělska vydává znovu – za vzpomínkami, dobrodružstvím a příběhy poutníků z celého světa.
U rybníka za vsí je nalezen mrtvý rybář. Jde o Emila Rybku, uzavřeného samotáře. Roky byl v invalidním důchodu a vedl nenápadný život. Záhy vyjde najevo, že zemřel násilnou smrtí, a rozjede se vyšetřování vraždy.