Pár stránek a už jsem se tetelila blahem. Tak jako v Prasklinách od autorky i tady je to 100% můj šálek čaje. Ona taky píše o bolavých věcech, jako xy českých autorek, ale nějak jinak. Víc niterně, surově, vyzývavě. Kniha o nepatřičnosti, která se pomalu vkrádá do života a požírá člověka. Nepatřičnost před lidmi. Nepatřičnost v konverzaci s dcerou....

Výjimečná kniha!
Knih na téma vztahů mezi matka i a dcerami je spousta, ale tahle dost vybočuje tím, jak je otevřená, syrová a jak mluví jazykem stárnoucí ženy, která má v sobě spoustu pocitů nedostatečnosti, nepatřičnosti a pochyb sama o sobě. Je to i výpověď o způsobu uvažování jedné generace, která byla takto vychovávaná. A zároveň nahlíží na...

Více

Podělte se o vlastní zkušenost s knihou. Pomůžete tisícům nerozhodných čtenářů.

Nezavírejte oči, když odcházím

Po třech letech od knižního debutu Praskliny (2020) vychází Kláře Vlasákové druhá samostatná prozaická kniha, nazvaná lakonicky Těla. Autorka se tu téměř doslovně snesla na zem – osou, kolem které se otáčí děj celé knihy, už není záhadný vznášející se kulovitý útvar neznámého původu, ale lidské tělo z masa a kostí.

Celá recenze