Rakouská žurnalistka Alexandra Föderlová-Schmidová spolu s fotografem německých kancléřů a dalších významných osobností Konradem Rufusem Müllerem jsou autory mimořádného projektu. Ve 24 portrétech vylíčili pohnuté osudy lidí přeživších holokaust. Doz
Byla to sametová revoluce nebo převrat? Spontánní výbuch zlosti národa nad nepodařeným socialistickým vývojem země a neurvalým bitím studentů nebo zákulisní hra tajných služeb z východu i západu?
Revidované, aktualizované a doplněné vydání s kvalitní obrazovou přílohou zahrnuje mapy, fotografie, klasické i nejnovější rekonstrukce těchto dávno zaniklých starověkých staveb a uměleckých děl.
Kniha jako celek tak představuje originální příspěvek ke zkoumání čtyřiceti let komunistické diktatury v Československu a promýšlení jejího původu, povahy, proměn a dědictví.
Ludvík Krejčí byl jedním z nejúspěšnějších legionářských velitelů; jeho jméno však zůstává spojeno především s přípravou obrany ČSR proti rozpínavosti nacistického Německa, která vyvrcholila na podzim 1938 úspěšně provedenou mobilizací.
Třetí, závěrečný svazek monumentální Kafkovy biografie „Roky poznání“ zachycuje poslední necelé desetiletí Kafkova života, od roku 1916 do smrti v roce 1924.
Kostel Panny Marie na Pražském hradě patřil k nejhledanějším památkám Čech již od druhé poloviny 19. století. Do bouřlivé názorové výměny nad jeho polohou a významem se postupně zapojili snad všichni přední znalci raného středověku.
Monografická práce Volkera Mohna je zásadním příspěvkem k fungování nacistického režimu a správy Protektorátu Čechy a Morava a rovněž k chování české společnosti za okupace.
Otazníků a záhad, které po sobě zanechala první republika, je víc než dost. Dodnes se třeba spekuluje o úloze tajných spolků při jejím vzniku či původu prvního prezidenta, o jeho společenských, korupčních a špionážních aférách.
Obrázková publikace zachycuje podstatné momenty tzv. dlouhého 19. století, jež ovlivnily vývoj habsburské monarchie, podílely se na jejím rozpadu a následném vzniku samostatného československého státu.
Autor nastoupil ve věku 18 let, tedy rovnou ze školy, na nejkrvavější úsek Leningradského a Volchovského frontu. Jako voják Rudé armády došel až do Berlína. Zázrakem zůstal na živu.
Knihou z roku 1938 se demokratičtí sudetští Němci jednoznačně hlásí k Československé republice a zejména k jejímu prvnímu prezidentovi. Josef Hofbauer, přesvědčený sociální demokrat, v díle popisuje Masarykův život a jeho působení.
Dva nejhorší diktátoři v dějinách spolu bezmála dva roky aktivně spolupracovali. Oznámení dohody mezi nacisty a Sověty ohromilo celý svět, v jejím rámci došlo k invazi do Polska a její zhroucení vedlo k rozhodujícímu střetu druhé světové války.
