Epocha žárovky je básnický film. Spojování smyslů, protože svět jedno je. Nelze poznat, ale lze poznávat a zakoušet. Vše je součástí světa, vše tvoří jeho takzvanou podstatu. Vysoké i nízké. Obraz se zvukem. Rozum s intuicí. Člověk s hmotou.
Básnický debut Vojtěcha Beránka pracuje s lyrickými a často atemporálními výňatky z každodenních situací, kterými autor zachycuje skrytá a často netušená dramata všedních situací a dnů.
Alfou i omegou Jemelkovy básnické sbírky jsou ženy. Ať už se jedná o jeho exmanželku, uhrančivou Juli nebo o náhodné známosti Hajnalku a Zošu.Své jepičí lásky většinou potkává za magických okolností, zjevujících se nečekaně z obyčejnosti a všednosti.
Sbírka Nade vše Bedřicha Stehna, nevšední procházka všedními dny, obsahuje šedesátku básní příběhů a příhod zralého básníka, jemuž „Nejdou z hlavy/ rozesmáté oči lidí/ které potkal/ v jejich šťastných chvílích/ nebo o kterých slyšel…“
Člověk jako zbytek dohořívající mezi jinými zbytky. Jako to, co zůstane, když sám sebe zničí vyčerpáním všech forem života, vytěsňováním smrti, totalitou morálky s plným žaludkem a kultem hygieny.
