Pro každé velké období lidských dějin můžeme najít nějakou zásadní knihu, která charakterizovala a představovala příklad toho nejlepšího, co se v dané době najde. Ve středověku to bude rozhodně Suma teologie Tomáše Akvinského.
Myšlení, ať chce či nechce, odpovídá své době. Po tragické katastrofě holokaustu je platnost této skutečnosti ještě očividnější – a možná i proto jsou knihy poválečné filosofie obtížně srozumitelné.
Existují správné a nesprávné názory? Existují správné a nesprávné postoje? Tyto otázky mají v naší postmoderní době jedinou přijatelnou odpověď: ne, neexistují, protože názory a postoje jsou jen odlišné, nikoli správné či nesprávné.
Výjimečně prozíravý, ba prorocký text přináší pronikavou úvahu s nadčasovou platností o podstatě tyranské vlády a poddanství. Proč vlastně lidé souhlasí se svým vlastním zotročením? Proč na ně přistupují? Proč dobrovolně, ba ochotně slouží?
Po svazcích IV (Velký roman) a I (Mea) vychází již třetí svazek Sebraných spisů filosofa Ladislava Klímy. Svazek Hominibus obsahuje 379 nevýlučně filosofických, nýbrž i milostných, žebravých, pijáckých a jinak „příležitostně“ prožitých listů.
Dějiny filosofie jasně a stručně ve svém druhém, výrazně rozšířeném vydání přinášejí oproti prvnímu vydání v r. 2008 znatelně obsahově obohacené kapitoly týkající se indické, antické a křesťanské filosofie.
Třetí díl studie rozdělování a spojování duševních protikladů v alchymii charakterizuje hermeneutická práce přibližující současnému člověku symboliku, jejíž pomocí chtěl autor „popsat či zformulovat religiózní prožitek ...