Kolektivní odborná monografie tematizuje proces národního uvědomění v literární komunikaci a ve školním prostředí od nejstarších dob po konec 19. století s přesahem do 20. století.
Budapešť, stejně jako Paříž či Vídeň, zažila na konci devatenáctého století dobu náhlého rozkvětu. Stala se jednou z předních metropolí tehdejšího světa, s rychle rostoucí populací, výstavbou a překotně se rozvíjející kulturou.
Publikace v německém jazyce nabízí soubor příspěvků, zaměřených na problematiku farních kostelů a jejich monumentální malířské výzdoby ve střední Evropě v období 16.–18. století.
Příslušníci šlechtického rozrodu Hertvíků z Rušinova (zemanů z Ostružna) byli na Čáslavsku a Chrudimsku usazeni nejpozději od počátku 14. století. K nejznámějším představitelům rodu patřil Jan Hertvík z Rušinova a na Lichtenburku (cca 1395–1455).
Téměř padesát let je jméno KT Auschwitz (Osvětim) pro miliony lidí na celém světě spojeno s hitlerovským masovým vražděním, zločinem, jaký nemá v dějinách civilizace obdoby.
František Šmahel se začal systematicky věnovat dějinám Tábora na konci 70. let 20. století. Jeho původně zamýšlená revize dosavadních poznatků vyústila ve zcela nový, systematický průzkum dějin husitského Tábora.
České národní hnutí bylo již ve své době inspirací a povzbuzením pro obdobné tendence v jiných částech Evropy. Předkládaná kniha podává první souhrnný pohled na významný přínos českého národa pro emancipační procesy Slováků, Maďarů, ...
Po zřízení Protektorátu Čechy a Morava v březnu 1939 byl postupně zaveden přídělový systém na potraviny a jiné zboží, což mělo zásadní dopad na hospodaření místního obyvatelstva.
Zřejmě jediný kostel na světě, na jehož věži se narodil světově proslulý hudební skladatel. Chrám, který se nachází uvnitř jednoho z nejzachovalejších prstenců středověkých hradeb u nás.
Na stránkách knihy historika Jakuba Hušky se čtenáři seznámí nejen s dějinami jednoho z nejvýznamnějších mariánských poutních míst Moravy, ale také se sociálním, kulturním a politickým životem „ve stínu“ svatokopeckého chrámu.
Autoři vás opět společně zvou na cestu. Tentokrát (až na výjimky) „jen“ na území hlavního města Prahy, jež je zdánlivě dopodrobna prozkoumané a popsané.
Cílem autorského kolektivu bylo zjišťovat, jak je obraz konvertity a konverze utvářen v různých typech textových a vizuálních pramenů, u různých vyznání, v různých sociálních skupinách a profesích...
Katalog k výstavě "Zahrada zdraví. Botanické knihy šesti století ve sbírkách Vědecké knihovny v Olomouci" s bohatou přílohou, s barevnými a černobílými reprodukcemi knižních ilustrací.
Autor na základě rozsáhlého výzkumu v archivech několika zemí a komunikace s očitými svědky holokaustu předkládá drtivou zprávu o spletité cestě informací o táboru Auschwitz na Západ a o tom, jak na ně Západ reagoval, či přesněji řečeno nereagoval.
Erbovní mapa je dlouhodobým projektem a pokusem graficky zmapovat a pomocí heraldiky zachytit z trochu jiného pohledu nesmírné množství hradů, zámků a tvrzí v Čechách. Čtrnáctý díl představuje kraj na východ od Hradce Králové.
Celobarevná publikace Marka Hanzlíka a Zdeňka Rafaje „Lipnice nad Sázavou včera a dnes" zachycuje na historických i současných fotografiích proměnu městečka v běhu času, jak se změnila jeho tvař a obraz okolní krajiny.
Když byly na počátku 19. století poprvé vědecky popsány fosilní pozůstatky dinosaurů, ptakoještěrů a dalších velkých obratlovců, otevřely se najednou lidstvu dveře do dávných geologických období, o kterých do té doby nemělo ani tušení.