13 komiksových příběhů představuje netradiční formou osudy lidí, kteří v boji s totalitní moci morálně zvítězili nebo podlehli své slabosti. Kniha získala cenu Muriel pro nejlepší český komiks roku 2012.
Fakta, vyšetřování, policejní a soudní protokoly, fotografie. Kniha se zabývá tzv. národním soudem z léta roku 1872, kdy byl spisovatel a libretista Prodané nevěsty Karel Sabina odhalen jako konfident pražského policejního ředitelství.
Názory a vzpomínky šestadvaceti členů Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných (VONS) jsou v knize doplněny mnoha fotografiemi a dokumenty. Příloha: CD – Informace o Chartě 77 (Infoch) 1978-1992.
Práce německého historika Andrease Wiedemanna mapuje druhou a méně známou část procesu, při kterém došlo k vůbec největším přesunům obyvatelstva v českých zemích v historii – celkem se vyhnání a znovuosídlování bezprostředně týkalo pěti milionů
lidí
Před sto lety byla založena komunistická strana. A revue Paměť a dějiny si toto výročí připomíná řadou článků. Vůbec první životopisná studie se věnuje zakladateli KSČ Václavu Šturcovi, který je dnes úplně zapomenutou postavou, a to i mezi historiky.
Autor bestselleru Gottland, novinář Mariusz Szczygieł vybral podle svých slov „nejzajímavější, nejkontroverznější a nejznámější polské reportáže napsané po pádu komunismu“.
Publikace vyvrací řadu mýtů vážících se k různým aspektům poválečného vývoje v Československu, především pak ten, že vyhnání německé menšiny bylo důsledkem rozhodnutí velmocí, kterému se naše vláda jen "podřídila".
Výpravná publikace mapující přátelský vztah dvou výrazných osobností. Prvního ledna roku 1990 pozval Václav Havel jako nově zvolený prezident do Prahy kromě papeže Jana Pavla II. a Rolling Stones také dalajlamu.
Karel Čapek, Osvobozené divadlo, motocykl Jawa, první český zvukový film, vysílání českého rozhlasu, Devětsil, rozvoj turismu, stavba Jiráskova mostu… Dvacátá léta 20. století přinesla velký rozkvět ve všech směrech.
Ve čtyřech částech knihy je podrobně popsáno postavení křesťanů na sklonku Osmanské říše, průběh tragických událostí, k nimž v letech 1914–1923 došlo, stejně jako jejich následky v dalších letech.
Ústředním tématem knihy Pavla Barši je vztah sociální reality k sociální paměti. Na příkladě paměti holocaustu mapuje proměny nazírání na genocidu Židů v Evropě, Izraeli i Americe.
Svobodné zednářství hrálo ve druhé polovině 18. století významnou roli v celé Evropě od Portugalska po Rusko. Členové zednářských lóží měli významný podíl na společenských reformách prováděných osvícenými panovníky.
Operace Anthropoid byla nejvýznamnějším odbojovým činem v Evropě v období druhé světové války. Druhé doplněné vydání je doplněno o několik desítek fotografií a dokumentů, které autor během posledních pěti let získal.
V knize se autor věnuje etnickým čistkám a vyhnáním v Evropě ve 20. století. Stranou přitom ponechává problematiku holocaustu, která podle jeho názoru představuje zcela specifický a svébytný způsob rasově zdůvodňovaných čistek.