Kniha Odpoledne křesťanství pojednává o proměnách víry v lidských životech i v dějinách a využívá k tomu metodu kairologie – teologicko-sociologické interpretace změn v oblasti náboženství, kultury a společnosti.
Kniha je pramenem poznání původního křesťansko-gnostického učení i vhodnou vstupní branou do problematiky srovnávacího náboženství a studia starověké filozofie.
Všichni jsme v nějakém smyslu a nějakým způsobem závislí. Když dokážeme rozpoznat svou závislost, přijmout svou slabost a odevzdat se Síle, která je větší než my, začneme přinášet uzdravení sobě i světu.
V průběhu času lze ve všech společnostech, duchovních směrech a filozofiích nalézt určitý univerzální vzor. Autot osvětluje, jak nám pochopení a přijetí tohoto vzorce může dát naději v těžkých dobách a odvahu prosadit se i přes opravdu velký chaos.
Volbu papeže, Kristova zástupce a následovníka apoštola Petra na jeho stolci, provázely v dějinách mnohé problémy. Jak zajistit, aby se na tento akt volitelé v klidu soustředili, jednali podle nejlepšího svědomí a pokud možno bez průtahů?
Vysoké hodnocení tělesnosti je jedním z nejnápadnějších rysů, které křesťanství vneslo do kultury a myšlení pozdní antiky. Víra v Boha, který se vtělil, měla přitom vliv také na představu o člověku.
Úvahy o zlu a rozmanitosti jeho forem a projevů, kritika církve, která institucí ďábla vytváří v lidech pocity strachu a zajišťuje si tak jejich poslušnost.
Jiří Suchý je člověk mnoha profesí. Zpěvák, divadelník, básník a výtvarník, kterého zná u nás snad každý. Ne každý ale ví, že jeho hudební kariéra, jak sám říká, začala v pražském kostele svaté Anežky České, kde jako malý hoch ministroval.
Tato kniha se pokouší nalézt a pojmenovat
styčné body mezi třemi velkými duchovními cestami – ignaciánskými duchovními cvičeními, jógou
a zenem, které vycházejí ze tří zásadních náboženských tradic – křesťanství, hinduismu a buddhismu.
Kniha italského jezuity Silvana Faustiho je plodem dvacetileté zkušenosti s hlásáním evangelia. Jejím záměrem je pomoci čtenáři proniknout do tajemství Slova, jež se stalo tělem, a tak vstoupit do hlubšího dialogu s Ježíšem Kristem.
Teologická suma je mistrovským dílem středověké teologie, dodnes udivujícím propracovanou architekturou a pronikavostí vhledu. Kdo byl její autor, z jakých zdrojů při svém bádání vycházel a jak ovlivnil vývoj poznání a teologie dalších staletí?
Ginza je základní svatou knihou nazarejců, kteří reprezentují prastarou tradici křesťanství, jež předchází nám známé křesťanství biblické. Obsahuje mytické příběhy o vzniku světa, o křtu Adama a jeho tří synů, o příchodu Spasitele, ad.
V První části Sumy, poté co Tomáš pojedná o teologii a důkazech Boží existence, věnuje svoji pozornost otázkám o Boží esenci. Z této části pocházejí i dvě otázky, jež tvoří obsah předkládaného svazku (STh I, q. 12–13).