Kniha zevrubným způsobem pojednává o specifických podobách ženské zbožnosti především v období 13. a 14. století. Pronikavě přitom ukazuje, jak byla ženská zbožnost a ženská askeze provázána s ženským vztahem k jídlu.
Soubor studií předního německého medievisty je věnován problematice pozdně středověké hereze, kacířství a husitské revoluce ve středověkých Čechách. Autor v nich rozkrývá proměnu pohledů středověkých teologů na herezi od konce 13. století.
V knize Chonrad Stoeckhlin a noční houf autor líčí příběh dvou pastýřů z konce 18. století, kteří si navzájem slíbili, že pokud jeden z nich zemře, přijde druhého navštívit a bude mu podrobně vyprávět o posmrtném životě.
Autor zpracovává zrození legendárního motivu posledního císaře jako apokalyptické figury spojované s koncem světa a druhým příchodem Krista a Posledním soudem.
Orosiovy dějiny, v nichž se autor inspiruje Augustinovou tezí o vítězství Boží obce, představují významný doklad vývoje křesťanské univerzalistické historiografie a ovlivnily řadu středověkých autorů, např. Isidora ze Sevilly či Otu z Freisingu.
A Bůh vysadil zahradu v Edenu na východě a postavil tam člověka, kterého vytvořil. – Jak dnes s užitkem číst vyprávění o ráji, ptá se milánský biskup svatý Ambrož († 397) a nabízí svým čtenářům propracovaný komentář prvních kapitol knihy Geneze.
Vzhledem k tomu, že od vydání staršího Literárního a teologického úvodu do Nového zákona (Vyšehrad 1993) vstoupila biblistika v metodologii i výsledcích jednotlivých exegetických projektů do nové etapy, zpracoval prof. Petr Pokorný látku zcela nově.
Kniha uzavírá jako čtvrtý svazek soubor Dějin cisterckého řádu v Čechách 1142–1420, který v nakladatelství Karolinum vycházel od roku 1998. Závěrečný díl shrnuje poznatky o různých aspektech řádu, které prezentuje ne již podle jednotlivých klášterů.