Česko-anglická publikace představuje první ucelenější pohled na doposud nezkoumaný fenomén zvukových nahrávek, které v první polovině dvacátého století produkovaly americké gramofonové firmy pro početnou komunitu českých imigrantů v USA.
V roce 1968 se Semily staly jedním z důležitých míst společenského dění, proslavené články Ludvíka Vaculíka. Za doby normalizace si tehdejší události vysloužily jednoznačný odsudek a byly někdy označovány jako plíživá kontrarevoluce.
Ústav pro studium totalitních režimů (ÚSTR) společně se Slovenským státním archivem v Bratislavě vydali publikaci připomínající 500. výročí vzniku luterské reformace.
Po zhroucení třetí říše existovalo poslední místo,
které slibovalo bezpečí: rodina. Platila za jedinou
hodnotu, která bez větší úhony přetrvala nacismus.
Téma zdánlivé smrti, jejíž možnost děsila naše předky ještě v první půli minulého století, téma, jímž se historiografie na západ od našich hranic zaobírá už delší dobu, rezonovala zatím jen slabě v prostředí české historiografie.
Publikace představuje zámek v dosud málo známých či opomíjených souvislostech. Již ne jen jako jeden z mnoha veřejnosti zpřístupněných hradů a zámků u nás, ale jako objekt, který měl významné postavení v dějinách republiky.
Středem sedmého dílu "Erbovní mapy" je krajské město Plzeň. Jsou zde zaznamenány hrady, zámky a tvrze v povodí řek Mže, Radbuzy, Úhlavy a Úslavy, které se v metropoli západních Čech slévají.
Osmý díl Erbovní mapy nás zavádí na jihozápad Čech, do podhůří Šumavy. Tudy, přes pásmo hlubokých lesů, procházelo do Čech několik obchodních stezek, střežených pomezními hrady.
Kniha analyzuje vnitřní dění v politických i vojenských strukturách uvedené organizace a zasazuje je do kontextu vývoje studené války a událostí v sovětské zájmové sféře v Evropě.
Kniha porovnává komunální elity dvou pražských předměstských obcí, Karlína a Libně, v letech 1861-1914. Právě toto období přineslo prudký růst pražské aglomerace spojený s řadou zásadních změn.
