Monografie Evy Mansfeldové (1950–2016), dnes nejvýznamnější představitelky české variace konkrétního umění a svým způsobem i op artu. Malířky, jejíž originální tvarosloví je založeno na vztazích mezi geometrickými tvary a barvou.
Obsáhlá monografie Jana Wojnara vyšla u příležitosti jeho výstavy v Museu Kampa (2020) a v Galerii výtvarného umění v Ostravě (2022). Výstava a doprovodná monografie poprvé komplexně představily celoživotní dílo Jana Wojnara.
Texty PhDr. Ludvíka Hlaváčka, které vznikaly původně jako záznamy přednášek z cyklu Socializace (v) umění z let 2007–2018, určených studentům magisterského studijního oboru Kurátorská studia FUD UJEP.
Nic podobného v českém prostředí dosud nevyšlo. Profesor psychologie Zbyněk Vybíral důkladně a poutavě analyzuje charakteristiky lidské povahy, příběhových vzorců i skrytých detailů...
V pozdní modernitě se požadavek tvořivosti a originality, spojené s vytvářením něčeho nového – požadavek vyhrazený do té doby zejména umění – stal čímsi všeobecně vyžadovaným.
Kniha Spekulativní ruinologie: Interpretace jako způsob přežití je prvním knižním projektem Class of Interpretation založeném Borisem Ondreičkou a Václavem Janoščíkem, momentálně se zázemím na Akademii výtvarných umění v Praze.
Reprezentativní publikace přináší výběr z díla Jiřího Havla, dvorního fotografa Krkonoš a jednoho z nejlepších krajinářských fotografů. Špičkově vypravená kniha vás kromě Krkonoš zavede do krajin šesti světadílů. Havlovy výjimečné fotografie vás uchv
Projekt Amnézie Jiřího Sozanského má ambici uměleckou formou připomenout osobnosti, které vedle uměleckých kvalit jejich díla zdobila i odvaha, se kterou se postavily dvěma totalitám 20.století – nacismu a komunismu.
Monografie přináší diferencovanou řadu pohledů na vztah nových médií a jejich teoretické (filozofické) reflexe, včetně reflexe samotné teorie nových médií.
Reprezentativní celobarevná monografie Gustava Kruma, jednoho z nejvýznamnějších českých představitelů dobrodružné ilustrace dvacátého století. Na 216 stranách je téměř čtyři sta ukázek kreseb, obrazů, fotografií z umělcova rozsáhlého díla.
Výtvarník Lukáš Musil (Musa) ve svém projektu tetování čísel propojuje zcela nesourodou skupinu lidí, kteří se navzájem neznají, a vytváří tak jakousi síť číselnou řadou spojených lidí.
Monografie představuje tradici sběratelství japonského dřevořezu na přelomu 19. a 20. století včetně různorodé společenské palety sběratelských osobností, které spoluvytvářely dobové povědomí o japonské kultuře.
