Oboustranná brutalita založená na náboženských rozdílech a bezpočet menších i větších střetnutí na souši i na moři byly charakteristickými projevy krvavé války mezi Řeky a Turky ve dvacátých letech 19. století.
Nejdiskutovanější italský román posledních let - příběh Benita Mussoliniho. Podrobná kronika fašismu z pohledu samotného Mussoliniho a dalších protagonistů hnutí.
Vranečkova kronika představuje cenný rukopisný pramen přibližující dění na severovýchodní Moravě v průběhu v 18. a 1. poloviny 19. stol. Kroniku začal psát v roce 1725 učitel v Zašové u Valašského Meziříčí Jan Bartoloměj Vranečka.
Sametová revoluce v poutavých textech a obrazech. Příběh sametové revoluce, jak se přezdívá pádu komunismu v Československu, je strhující a plný zajímavých osobností a událostí.
Válka překonala svou ničivostí veškeré představy o lidské agresivitě a ovlivnila život obyvatel nejen Československa v celé druhé polovině 20. století; řadu přeživších ostatně ovlivňuje dodnes.
Zásadní monografická práce o dějinách Protektorátu vyšla poprvé česky v roce 1999. Pro současné vydání ji autor podstatně přepracoval a doplnil o cca sto rukopisných stránek.
Cestovatelé již od dávných časů naráželi při svých poutích na podivuhodná stvoření, bytosti stejně fascinující jako děsivé. Hranice mezi imaginárním a skutečným světem je tenká a někdy mizí docela.
Ve druhé polovině 18. století již policie neznamenala obecně řádnou správu země či obce jako v dřívějších stoletích, ale ani to ještě nebyl orgán dohlížející na pořádek a bezpečnost, jak ho známe dnes.