Další sbírka Vratislava Brabence, básníka, spisovatele, saxofonisty, chartisty, bývalého člena Plastic People , nyní člena Pal Post Unit, napsaná v posledních dvou letech.
Doslov Jan Novák.
Jiří Hůla byl české kulturní veřejnosti znám především jako břitký výtvarný kritik a duchovní otec Archivu výtvarného umění, který nyní hostí Centrum současného umění Dox.
Slova něhy je v pořadí již druhý almanach Liter Art, tentokrát zaměřen na milostnou poezii. Kniha zahrnuje díla celkem 27 současných českých i slovenských básníků. Výtvarně sbírku obohatil David Cajthaml.
Lukáš Motyčka (*1979 v Osoblaze) je bývalý vysokoškolský učitel, germanista, bohemista a též překladatel z němčiny. Jako básník se představuje veřejnosti poprvé.
„Bojím se být po smrti sám“, píše autor v posledním textu této sbírky. Je to jeden z nejpůsobivějších veršů, které jsem kdy četl. Pavel píše a myslí tak, jak to má básník dělat: v obrazech, které jsou nabité emocemi, nikoliv proklamacemi.
Křehce lyrické verše ze sbírky Věci, co by mohly vzplát Simony Rackové jsou zároveň i sytými a houževnatými svědectvími o každodenním soukromém autorčině životě.
Vojtěch Vacek je vypravěč básnických příběhů, který výstižně a zároveň hledačsky a novátorsky pracuje s jazykem. Epické prvky posouvá často do až fantaskních podob: nadreálné se mísí s reálným v jedinečném amalgámu.
Záznamy bdělých snů je hravá i dravá sbírka veršů či malebných básní v próze slezského básníka Davida Bátora, jež vznikla během posledních čtyř let. Jsou to živé záznamy – často o životě neživých věcí, možná dokonce i o lásce samé.
Soubor tří básnických knih Petra Borkovce, vydaných v minulých letech nakladatelstvím Fra, obsahuje tituly Vnitrozemí –Vybrané a nové básně 1990–2005 (2005), Milostné básně (2013) a Herbář k čemusi horšímu (2018).
