Nejprodávanější Kniha - únor 2024
umění

Průřez tvorbou známého kreslíře a vývarníka publikovanou v Respektu a v příloze Orientace Lidových novin. Představuje také jeho obrazy, které si maluje sám pro sebe. Kresby jsou doprovázeny krátkými texty, které objasňují některé zobrazené souvislosti.

John Ruskin byl jedním z nejvlivnějších myslitelů 19. století. V širším povědomí figuruje především jako podporovatel Williama Turnera a prerafaelitů, případně jako neúspěšný manžel, jehož selhání nepřestalo budit voyeurskou zvědavost.

Co je to skica? Jak vznikne něco, co ještě před chvílí neexistovalo? Jak se rodí dílo, za jakých okolností a jak se nápad formuje? Co předchází skice a jak samotná situace vypadá?

Umění se dá najít na nečekaných místech. Aleš Palán navazuje na své úspěšné knihy o samotářích či městských robinsonech, tentokrát se vydal do ateliérů, dílen a kutlochů a vyzpovídal sedm lidí, pro něž mezi životem a tvorbou není příliš velký rozdíl.

Šestašedesát vybraných staveb ukazuje, že snad není domu, jenž by si nezasloužil dostat druhou příležitost. Kniha, vůbec první svého druhu, zahrnuje revitalizace, konverze, dostavby přístavby, které se uskutečnily v jednadvacátém století. Staré se po

„Kultura“, „styl“, „forma“, „obraz“, „médium“, „kontext“ nebo „materiál“ jsou pojmy, s kterými běžně operujeme, když přemýšlíme o minulých i současných uměleckých dílech.

Svět umění si můžeme představit jako domácnost, kde někteří vykonávají práci, která je neviditelná, přestože jakoukoliv uměleckou tvorbu vůbec umožňuje.

Město je fascinující lidský vynález, který se stal domovem pro většinu obyvatel naší planety. Jak ale pochopit něco tak složitého a přitom křehkého, jako je město? Manuál urbanisty začátečníka ti přiblíží, jak tato velká lidská mraveniště fungují.

Výpravná publikace mapující přátelský vztah dvou výrazných osobností. Prvního ledna roku 1990 pozval Václav Havel jako nově zvolený prezident do Prahy kromě papeže Jana Pavla II. a Rolling Stones také dalajlamu.

V období před 1.í světovou válkou i v letech poválečných vedlo několik předních středoevropských architektů – Loos, Strnad a Frank – teoretickou debatu o prostoru a toto téma reflektovali ve svých spisech a zejména v realizovaných dílech.