Dlouho očekávané druhé vydání knihy Jindřicha Chalupeckého (1910-1990) o čtyřech klíčových osobnostech české literatury dvacátého století: Richardu Weinerovi, Jakubu Demlovi, Ladislavu Klímovi a Jaroslavu Haškovi.
Svižným způsobem napsaný životopis českého reformátora, jenž, ač ponořen ve středověku, v mnohém předstihl svoji dobu, je knihou o společenské imaginaci v čase krize víry a nahromaděného společenského přetlaku.
Tato monografie Balcarovo dílo nově zhodnocuje a poprvé je ukazuje v celé šíři; zahrnuje jak volnou, tak užitou tvorbu, neboť jeho přínos v oblasti knižních úprav, ilustrací a návrhů plakátů je zásadní.
Virginia Woolfová patří k literárním ikonám dvacátého století: málokdo měl na vývoj moderní prózy větší vliv než ona. Proč tomu tak je, ukazuje výmluvně přední britská kulturní historička Alexandra Harrisová.
Mé mámě je devadesát tři, táta umřel v devadesáti. Ze šestnácti mých strýců a tet z tohoto světa nejdřív odešla teta Marika. Bylo jí teprve osmdesát osm, rekordmanem je strýc Bohdan, nedávno oslavil sto dva let.
Nesmírně čtivá, ale badatelsky pečlivě připravená kniha ukazuje zblízka ženu, kterou známe jen na dálku, její čilou povahu, smysl pro humor a bystrý intelekt, díky nimž zvládá nejnáročnější úkoly pracovního i rodinného života.
Kniha vzpomínek představuje želivského opata, politického vězně a jednu z nejvýznamnějších postav českého duchovního života 20. století Bohumila Víta Tajovského.
Kniha básníka, esejisty, překladatele, editora a autora pohádek Jana Vladislava (1923-2009) patří k nejdůležitějším novodobým českým literárním dílům psaným na deníkovém půdorysu.
Dopisy Olze, psané Václavem Havlem z vězení, jsou světově známým dílem českého písemnictví. Nyní vycházejí na světlo „Dopisy od Olgy“ - skutečné odpovědi na tyto filosofující dopisy.
Studie, již Demurger věnoval osudům posledního templářského velmistra Jacquese de Molay, který skončil na hranici a proklel přitom francouzské krále, je vůbec první biografií této komplikované osobnosti.
Paměti filosofa Iva Tretery jsou obrazem české intelektuální scény druhé poloviny 20. století. V popředí stojí spisovatel Bohumil Hrabal a okolo něj další osobnosti vědy, politiky a kultury.
Výpravná kniha podává mnohotvárnou a objevnou výpověď o procesu přijímání a zavrhování jedné z nejkontroverznějších osobností moderní literatury nejen v Čechách.
Jednačtyřicet rozsáhlých portrétních interview - brazilský architekt Oscar Niemeyer, německý malíř Neo Rauch, jeho čínský protějšek Zhang Xiaogang a další.
Autor přiblížil své dětství i gymnaziální studia za války a vykreslil prostředí pražské Filozofické fakulty Karlovy univerzity v přelomových letech 1947 – 1952. Většinu svých vzpomínek však věnoval svému působení v ústavech Československé akademie věd.
Názory a vzpomínky šestadvaceti členů Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných (VONS) jsou v knize doplněny mnoha fotografiemi a dokumenty. Příloha: CD – Informace o Chartě 77 (Infoch) 1978-1992.
