Román vyšel poprvé v roce 1932 a je inspirován dobou autorova dětství a raného jinošství v židovském městečku na dnešní
Ukrajině, jež tehdy patřila k carské říši.
Jsou jako oheň a voda, neustále jsou v sobě, upřímně se nesnáší a celou dobu netrpělivě čekají, kdy konečně Benny Sorter dokončí školu, aby se víckrát ani omylem nespatřili.
Kapitán Lenz si u svých kolegů z pražské kriminálky za necelých patnáct let služby vydobyl značný respekt – nejen svým vyšetřovatelským instinktem, ale také díky sportovním výkonům na běžeckých tratích.
Píseň L. vypráví dva paralelní a vzájemně propletené příběhy, které s nesmírnou citlivostí ohledávají podoby samoty, neměnnost lidské povahy a hranice touhy či zakázané lásky.
Petra se ocitá v psychiatrické nemocnici v Písku, kam ji dovedly silné úzkosti. Zpočátku nevěří, že jí tady pomohou, úzkosti ji provází každý den. Díky terapiím a změně léků jí přeci jen svítá naděje. Podaří se jí dostat se ze zajetí úzkosti?
Když při autonehodě zahyne syn podnikatele
Krupy, začíná rutinní policejní vyšetřování.
Záhy je všem jasné, že nešlo o náhodu. Těch,
kteří by na smrti muže mohli mít zájem, je totiž
víc než dost. Mají všichni opravdu neprůstřelné
alibi?
Seznamka po padesátce je jako spící sopka – všichni jsou zdánlivě zkušení, klidní a vyrovnaní, ale pod povrchem to vře. Svoje štěstí tam zkouší i novinářka Markéta, pečovatelka Briana a majitelka seznamky Tamara.