Vojsko v branách města znamená ničení, vraždění, znásilňování a loupeže, alespoň v obecné představě. Vojáci však ve městech také obchodovali a navazovali přátelské, a dokonce příbuzenské vztahy.
Kolektivní monografie předních odborníků z Katedry německých a rakouských studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy má za cíl přiblížit českému čtenáři, jakým způsobem se vyvíjela německá společnost v letech 1989–2021.
SEBEOBRAZ evropské civilizace jakožto společnosti morálních, svobodných, a přitom mimořádně pracovitých lidí je jedním z důsledků vývoje představ o práci ve středověku.
První číslo revue Paměť a dějiny v roce 2022 se zabývá různými aspekty české zkušenosti s nacistickou okupací. V každé z tematických sekcí – okupace, odboj, osvobození – přináší materiály, které otevírají pozapomenutá nebo málo známá témata.
Autoři kolektivní monografie se snaží ukázat postupnou přeměnu Krymu od multikulturní křižovatky antického světa po kolonii Ruska. Kniha se mj. věnuje oběma anexím Krymu a vysvětluje, za jakých okolností se Krym stal ruským.
Téměř dva tisíce Čechů se během druhé světové války ocitly v Norsku, kam je proti jejich vůli poslali nacisté v rámci takzvaného nuceného pracovního nasazení.
Jak ve skutečnosti probíhala středověká pouť? Jak vypadal středověký poutník a svět kolem něj? A jaký je vztah poutnictví a umění? To jsou některé z otázek, na něž tato kniha hledá odpovědi.
Historik Jan Rychlík byl v době rozpadu Československa poradcem tehdejšího předsedy české vlády Petra Pitharta a dramatická jednání mezi slovenskými a českými politiky tedy sledoval z bezprostřední blízkosti.
