Josef Mengele, jeden z nejhorších válečných zločinců všech dob, se stal symbolem jak strašlivého nacistického režimu, tak naprostého selhání spravedlnosti v poválečném světě.
Vojsko v branách města znamená ničení, vraždění, znásilňování a loupeže, alespoň v obecné představě. Vojáci však ve městech také obchodovali a navazovali přátelské, a dokonce příbuzenské vztahy.
Boj dobrovolníků z řad příslušníků národů někdejšího SSSR proti stalinskému režimu v letech 2. světové války s přihlédnutím k nasazení a výzbroji letců Ruské osvobozenecké armády generála Vlasova.
Kolektivní monografie předních odborníků z Katedry německých a rakouských studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy má za cíl přiblížit českému čtenáři, jakým způsobem se vyvíjela německá společnost v letech 1989–2021.
Esejisticky pojatou knihu Nizozemská kultura v 17. století Johan Huizinga publikoval v roce 1932.
Společně s Podzimem středověku patří k jeho mistrovským dílům. Pro období 17. století vidí ideál v podobách
měšťanské elitní kultury.
Ačkoli byl Karel Kuttelwascher (1916–1959) za druhé světové války nejúspěšnějším českým stíhačem RAF, jeho životu se dosud věnovala jen jedna knižní monografie, původně vydaná anglicky. Tento velký dluh naší historiografie nyní splácí publikace známé
SEBEOBRAZ evropské civilizace jakožto společnosti morálních, svobodných, a přitom mimořádně pracovitých lidí je jedním z důsledků vývoje představ o práci ve středověku.
Latinský výraz opuscula označuje „drobná dílka“ či „maličkosti“. Cílem této publikace je představit rozsahem nevelká, doposud většinou opomíjená dílka z pozdně středověkých Čech a poukázat na různorodost krátké textové formy ve středověku.
První číslo revue Paměť a dějiny v roce 2022 se zabývá různými aspekty české zkušenosti s nacistickou okupací. V každé z tematických sekcí – okupace, odboj, osvobození – přináší materiály, které otevírají pozapomenutá nebo málo známá témata.
