První ucelená historická práce o československých ženách, které prošly za druhé světové války vězněním v centrálním ženském koncentračním táboře nacistického Německa,
v Ravensbrücku.
Seznamte se s historií železničních nehod a poznejte, jak ovlivnily vývoj řízení a zabezpečení železnice.
Tato jedinečná publikace mapuje železniční nehody u nás i ve světě a popisuje vývoj systémů řízení a zabezpečení železnice od roku 1825 až do současnosti.
Deníky ideologa nacistické strany a státu (1893–1946), který se již velmi záhy stal jedním z nejradikálnějších antisemitů a až do samého konce aktivně podporoval nacistickou vyhlazovací politiku.
Monografie věnovaná vídeňskému architektovi Antonu Erhardovi Martinellimu se zaměřuje na jeho působení ve službách Adama Františka ze Schwarzenbergu (zejména v letech 1722–1732) ve srovnávací perspektivě.
Arnošt z Pardubic, první pražský arcibiskup a blízký spolupracovník a rádce císaře Karla IV., patří bezesporu k nejznámějším postavám českých středověkých dějin.
Mohlo se Československo na podzim 1938 ubránit německému útoku? Rozhodli se představitelé republiky správně, když přijali mnichovský diktát, nebo promarnili šanci na vítězství, které mohlo zadržet další Hitlerovu expanzi?
Kompilace různých prací legionáře a učitele Václava Valenty, který byl v meziválečném období jako Valenta-Alfa známým autorem knih a her pro děti s legionářskou tematikou.
Autor v knize připomíná historii dvou největších výrobců hasičské techniky – firmy Stratílek z Vysokého Mýta a firmy Smekal ze Slatiňan, ale zmiňuje i další menší výrobce hasičského zboží z území dnešního Pardubického kraje.
Skutečně epochální práce německého historika a proslulého odborníka na nacismus Petera Longericha odhaluje poslední nevyjasněné otázky kolem říšského vůdce SS Heinricha Himmlera (1900–1945).
Komiksový román staví proti sobě dvě stránky židovského života: diasporu a návrat do Svaté země. Skrze osudy Ilji Brodského sledujeme osudy evropského židovstva v prvních dekádách dvacátého století.
Edice představuje vzpomínky aktérů násilí v době stalinismu, kteří popisují fungování justice a vojenské rozvědky nikoliv z pohledu obětí totalitního režimu, ale vysvětlují ho jako jeho pachatelé a spolupachatelé z různých pozic.
V knize autora Miloše Doležala, Toufarova životopisce, navštívíme místa, provázaná se životem, činností a smrtí jedné z prvních obětí komunistického režimu u nás – faráře z Vysočiny Josefa Toufara (1902 – 1950).
Po desetiletí zamlčovaná, zpochybňovaná a falšovaná historie vojenské a materiální pomoci západních Spojenců Sovětskému svazu během 2. světové války, jejíž rozsah měl ve skutečnosti zásadní vliv na zachování bojeschopnosti Rudé armády.
