Básně této sbírky nás vtáhnou do romantické a tajuplné krajiny severních Čech, kde se ponoříme do rozsáhlých bukových lesů, chladných roklin i hlubokých a tichých údolí.
Básnická sbírka Večerní věty je výzvou k cestě. Je to podle autora putování „k jakémusi muži, který píše, aby žil, který pije, aby unesl Svět, který je pohřben za živa. “ A ne náhodou dodává: Jste-li opravdoví hříšní poutníci, přidejte se ke mně.
Básnická sbírka Jana Buriana přináší v šesti oddílech (Předjaří, České myšlenky, Zkrouceniny, Můj les, Honza a Jenda, Tenistovy sny) básně, v nichž poznáváme jejich autora tak, jak ho dobře známe (nápaditého, hravého, vtipného), ...
Soubor tří básnických knih Petra Borkovce, vydaných v minulých letech nakladatelstvím Fra, obsahuje tituly Vnitrozemí –Vybrané a nové básně 1990–2005 (2005), Milostné básně (2013) a Herbář k čemusi horšímu (2018).
Tři básnické sbírky psané od přelomu let 1953/1954 a poprvé vydané v šedesátých letech – Utkvělé černé ikony (1965), Stránky z deníku (1968) a Samosoud (původně Lynč, 1968).
Nové, textově nejspolehlivější vydání. Básnické a okrajově též prozaické dílo Egona Bondyho z první poloviny padesátých let představuje jedno z logických vyústění a pokračování literatury druhé generace českých surrealistů.
Slam poetry vychovala Tukana z Roberta Netuky, filozofa z pohraničí. Tukan vypěstoval z české slam poetry to, čemu v jednu chvíli aplaudovaly statisíce. Mistr mluveného slova se nyní rozhodl ono slovo zaznamenat.
Co s tím bylo nařčeno z předčasného defétismu i ověnčeno Cenou Jiřího Ortena. Odsouzeno za snahu zbytečně šokovat a později zařazeno mezi poezii poučených snílků. Jedná se o knihu tenkou, ale rozporuplnou.
Vladimír Vokolek je autorem hluboké existenciální osamělosti, zprostředkovávající lidského měřítka zbavený, ve svém úhrnu nepostižitelný poválečný civilizační vývoj.
Devátým svazkem se uzavírá Dílo Karla Šiktance. Jeho uspořádání a postupné vydání před více než dvaceti lety iniciovalo a básníkovi nabídlo Nakladatelství Karolinum.
